Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Peklo u Jílkové kvůli výživnému: Budeme platit miliony na cizí děti?

Michaela Jílková
Michaela Jílková
Foto: Mikuláš Křepelka, EuroZprávy.cz

Vláda plánuje zavést takzvané zálohované výživné. V podstatě by to znamenalo, že by za některé neplatiče platil alimenty stát, a od dlužníka by je pak vymáhal. Politici tak plánují usnadnit život rodičům, kteří se kvůli tomu, že druhý partner neplatí alimenty, dostali do tíživé situace. Ne všichni ale s návrhem souhlasí, což dali jasně najevo v pořadu Máte slovo.

Ministerstvo práce a sociálních věcí počítá, že by tak stát ročně navíc vydal asi 841 milionů korun. Úředníci předpokládají, že se jim podaří s dlužné částky vymoci jen asi 3 %. Pokud vše půjde hladce, zákon by mohl platit už od nového roku. „Stát musí chránit práva dítěte. Dítě má svá práva a stát je musí chránit. Soudce taky platí stát a mě jako senátora taky," hájil návrh své strany senátor za ČSSD Zdeněk Škromach.

Soudy ale prý na děti myslí, pokud ale bude platit dluhy za výživné, není to krok správným směrem. „Každý z nás odpovídá za své chování. A zodpovídá i za výběr partnera," připomínal soudce Jaromír Jirsa. „Jenže otcové nemají na čele napsáno: uteču a nebudu platit," odmítla takové argumenty matka dvou dětí Alice Bordovská, které její partner dluží na výživném 125 tisíc korun.

„Ale signály tam jsou. Vidíte přece, jak se člověk chová a jak se třeba dívá na to, když někdo jiný neplatí alimenty," oponovala další diskutující a matka Ester Kaplánková. „U mě bylo celé ty měsíce až do porodu všechno v pořádku," zapojila se další opuštěná matka Alena Beránková, jejíž bývalý partner je z Portugalska. „Je to váš výběr. Nevidím důvod, proč platit na vaše děti," nenechala se přesvědčit Kaplánková.

Mizivá vymahatelnost 

Situaci se snažil na pravou míru uvést Škromach. „Nejde o to, že by stát něco platil. Bude to pak vymáhat," začal senátor. Toho se ale chytila moderátorka a pustila se do něj, aby přiznal, s jakou návratností peněz počítá daný návrh zákona. „Je to asi 5 až 10 %," přiznal. „Já jsem četla, že dokonce jen 3 %. A to mi říkáte, že to stát platit nebude," pustila se do Škromacha Jílková.

Senátor se snažil upozornit, že v tomto případě se bere na zřetel především zájem dítěte a ne rodičů. „Současná právní úprava je dost přímá, právní prostředky jsou značné," myslí si soudce Jirsa s tím, že současný systém není špatný. S návrhem nesouhlasí ani koaliční partnerka ŠKromacha z hnutí ANO. „Je to jednoduchá norma, které neřeší spoustu věcí jako je hlášení trvalého pobytu rodiče, minimální výši nebo valorizaci výživného," vyjmenovávala nedostatky novely Radka Maxová, předsedkyně Komise pro rodinu.

Taková slova ale nepotěšila sociálního demokrata, který zdůraznil svou reakci tím, že od svého stolku přišel až k Maxové a přímo do očí jí odpověděl. „V koaliční smlouvě jste se k zálohovanému výživnému zavázali," spustil na ni Škromach. „Ale za jasně stanovených podmínek," nenechala se rozhodit poslankyně hnutí ANO.

Na zálohované výživné nedosáhnou všichni

Návrh má ale takovou podobu, že se nelíbí ani některým matkám, kterým otcové neplatí. „Já bych podle toho nedosáhla na náhradní výživné. Dříve to bylo snazší, dala se provést exekuce, ale dnes mi stát nepomáhá," zlobila se Bordovská. Stát by totiž pomohl jen těm rodičům, kteří mají příjem do 19 tisíc. „A to chcete říct, že děti bohatších rodičů nemají nárok na výživné?" nevěřícně se ptala Kaplánková.

Za neplacení výživného přitom často nemůže platební neschopnost. „Já jsem odmítl platit výživné na dceru, když jí bylo 13 let. Bylo to proto, že mi matka neumožnila styk s ní. Je to jednoduché, nevidím dítě, neplatím," popisoval svůj případ jeden z diváků v publiku. „Vám je jedno, že to dítě nemá na jídlo? Že nemá kde bydlet?" pustila se do něj matka dvou dětí Bordovská. „Mám v ruce rozhodnutí soudu, ve kterém je stanoveno, kdy mám děti vidět. Ale můžu si s ním prominutím leda vytřít zadek. Soudy jsou na ruku matkám, o otcích se mluví jen jako o neplatičích. Ale stejné zákony by měly platit pro všechny," trval na svém nespokojený otec.

Stát může peníze lépe vymáhat

Stát by podle Škromacha měl výživné platit už jen proto, že pak má větší možnosti, jak peníze vymáhat. „Jde o peníze, takže by to na starosti mělo ministerstvo financí," má jasno senátor. „To přesně jsem čekala. Pak řeknete, že ministerstvo špatně vybírá peníze," posteskla si Maxová. „Vy jen hájíte svého předsedu," rýpnul si Škromach.

S tím, že stát může peníze účinněji vymáhat, nesouhlasí ani místopředseda Exekutorské komory Vladimír Prášil, podle kterého se podmínky pro práci exekutorů pořád zhoršují. „Rodič odkloní majetek ještě před rozvodem a exekutor má dnes svázané ruce. Dříve jsme v závažných případech zabavit cestovní doklad. Dnes je to jen řidičák, jenže dlužníkům stačí doložit, že ho potřebují k výkonu zaměstnání," popisuje problémy exekutorů Prášil.

Exekuci lze navíc žádat až po čtyřech měsících. Podle některých je to příliš dlouhá doba. „Když telefon nezaplatím měsíc, taky mě hned odstřihnou," argumentovali diskutující. Součástí návrhu je proto zkrátit tuto dobu na polovinu. „Pořád jen slyším, že si politici posvítí na exekutory, neslyším ale, že by si posvítili na dlužníky," rýpnul si soudce Jirsa.

Rozhodování o výživném podle tabulek?

Podle diváka Aleše Hodiny je výživné stanovováno značně pochybným způsobem. „Měli bychom mít tabulky a stanovená strop. Jinak může výživné sloužit druhému rodiči ke zvyšování životní úrovně," domnívá se divák. Tomu se ale ostře brání soudci. „Soudci nejsou úředníci, kteří jen vyplňují tabulky. To by mohli dělat zaměstnanci Úřadu práce. Soudce je od toho, aby zvažoval okolnosti jako místo bydliště, nezaměstnanost v regionu a další," má jasno Jirsa. Jenže podle diváků tak dochází jen k posilování moci soudců a o dítě ve výsledku vůbec nejde.

„A proč německým soudcům nevadí, že výživné určují podle tabulek?" pustila se do Jirsy jedna z divaček. „Můžu oponovat třeba tím, že Němci mají zdarma dálnice. Je to jiná mentalita. Formuláře s tabulkami mohou vyplňovat úředníci. Ústavní činitel má rozhodovat," myslí si Jirsa. „Tak jak mohl soudce rozhodnou o výživném 200 a 250 korun?" pustila se do něj Bordovská.

Peníze mají, platit ale nechtějí

Podle zástupce otců by velkou část problémů s neplacením výživného mohlo vyřešit, kdyby měl druhý rodič právo dítě bez problémů vídat. „Až 70 % neplatičů peníze má," přitakávala Jílková. Platit ale nechtějí, když své dítě nemohou vidět. „Jenže vy platíte dítěti. To nevídání pak řešte s matkou," zlobila se Kaplánková. Podle Valentina Papaziana, který zastupoval otce, dokáže rodič dítěti během několika dní „vymýt mozek", když pak dojde na soudní posudky, dítě už je ovlivněno a pak to podle toho u soudu vypadá.

Podle diváka Velenského je všechno jinak. „Stát nic nezaplatí. Zaplatí to daňový poplatníci, Přitom už není z čeho brát, naše životní úroveň je na mizivé úrovni," zlobil se. „Převážná část rodičů pracovala a odváděla daně, nevidím důvod, proč by jim stát nemohl pomoci," nesouhlasila matka Beránková. „Mluvila jsem s bezdětnou kamarádkou a o tomto zákonu jí říkala. A ona se zlobila, že jako bezdětná bude platit na cizí děti," vytáhla další argument Kaplánková.

Nevidím, neplatím

O rozruch se postarala i Maxová, která prohlásila, že pokud rodič neplatí, neměl by mít možnost vidět dítě. „Uvědomujete si, že tím to dítě trestáte? To není v jeho zájmu. Může třeba jít i o milujícího rodiče, který prostě nemá peníze," zásadně nesouhlasila Kaplánková.

Navíc podle poslankyně ANO mají matky často i jiné možnosti, jak získat peníze navíc, například na doplatcích na bydlení. Stačí se jen informovat na Úřadu práce. „Já tam byla a spočítali mi, že mám nárok přesně na 3 koruny 60 haléřů," popisovala svou sedm let starou zkušenost divačka, který se představila jako Pýchová.

Škromach se snažil všechny strany uklidnit, když dodal, že zákon je právě v připomínkovém řízení, kde se bude pozornost soustředit i na připomínky právě třeba exekutorské komory nebo úřadů.

Témata:  Michaela Jílková Máte slovo

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 22:13

Hra na štěstí? Ne, správný postup při investování výrazně snižuje riziko ztráty

KOMENTÁŘ Martina Pleštila, ředitele úseku investic, Broker Trust - Úroky na spořicích účtech klesají. Ještě víc tak poroste investiční apetit Čechů, kteří hledají pro své úspory lepší výnos. Už loni přitom investice v ČR zaznamenaly mimořádný rok. Češi měli jen ve fondech kolektivního investování vloženo přes 938 miliard korun, což bylo meziročně o nevídaných 25 procent více. Jak při investování efektivně snižovat riziko ztráty? Podívejte se na šest praktických tipů.

Zdroj: MoneyMAG.cz

Další zprávy