Stará lednice škodí ovzduší jako ježdění v autě. Zajímavosti, které jste o elektroodpadu nevěděli

Papír, plast nebo sklo. To jsou materiály, v jejichž třídění patříme k nejlepším v Evropě, nicméně věděli jste, že i vysloužilá elektrozařízení či jiné elektroodpady jsou určeny k recyklaci? Tato zařízení musí být stejně jako ostatní tříděné materiály oddělené od směsného odpadu a podléhají přísnějším pravidlům sběru i likvidace. Při nesprávném zacházení mohou způsobit rakovinu kůže, šedý oční zákal nebo kontaminaci půdy a vody. Že jste to nevěděli? Pak vás možná překvapí i další zajímavosti týkající se elektroodpadu.

Ilustrační fotografie
reklama

Stará lednice může škodit ovzduší stejně jako 1 rok ježdění v autě

Lednička zaujímá výhradní místo v každé kuchyni. Bez ní bychom dnes už prakticky nemohli fungovat. Lednice však nepatří mezi spotřebiče, které bychom často měnili za novější model. Běžná lednička se totiž dožije průměrně 14 let, a pokud se o ni dobře staráme, její životnost se může i zmnohonásobit. V žilách ledniček vyráběných do roku 1996 však v podobě izolace a chladicího média koluje nebezpečný freon. Při poškození či poruše elektrospotřebiče tento agresivní plyn uniká do ovzduší. „Freony narušují nejen ozónovou vrstvu, která Zemi jako štít chrání před ultrafialovým zářením, ale projeví se i na globálním oteplování a tvorbě smogu, následkem čehož naším organismem zatřese řada zdravotních obtíží,“ říká David Vandrovec, ředitel skupiny REMA, která se zabývá zpětným odběrem elektrozařízení a baterií. „Bezmála 400 gramů freonu, který staré ledničky obsahují, má totiž stejný účinek jako čtyři tuny oxidu uhličitého. To dokáže způsobit takové škody, jako byste autem ujeli 20 tisíc kilometrů,” dodává Vandrovec.

Recyklací železa lze značně uspořit náklady při výrobě kovů

O smyslu recyklace se učí už malé děti ve škole. Prakticky všechno se dnes totiž dá třídit a znovu využít pro další účely. Věděli jste, že pokud se recyklace provádí správně, lze získat téměř všechny suroviny, ze kterých je například taková lednička nebo pračka vyrobená? Z běžně velké ledničky můžeme například dále využít přes 35 kg železa, téměř 15 kg plastů, necelých 5 kg kovů jako hliník nebo měď, ale třeba i izolaci. Naše vysloužilá pračka nám zase poskytne bezmála 23 kg železa, skoro 10 kg plastů a více než 20 kg betonu. Všechny materiály lze opět znovu a znovu recyklovat. Neztrácejí totiž své vlastnosti ani při opakovaném zpracování. To je dobrá zpráva pro životní prostředí. Téměř stoprocentně totiž ušetříme náklady při výrobě kovů, jako je hořčík, hliník, cín, nikl nebo zinek.

Mobil lze využít do posledního šroubku

Náš mobilní telefon, který dennodenně používáme k telefonování, SMS zprávám nebo k surfování po internetu, je vlastně taková malá zásobárna pro výrobu nových produktů i energie. „Skládá se téměř z poloviny z plastů, z 34 % železa, 15 % mědi a zbytek tvoří cín, zinek či drahé kovy. Pakliže jej efektivně zrecyklujeme, můžeme dále využít téměř 100 % všech přítomných surovin,” uvádí David Vandrovec ze společnosti REMA. Je však potřeba, aby se vysloužilé telefony dostaly na určené sběrné místo a nikoli do popelnice. V ní se totiž díky směsi s jinými odpady mohou uvolňovat nebezpečné a toxické látky, jako je arsen, rtuť nebo olovo, což velmi zatěžuje přírodu, která si s těmito materiály neumí poradit. Podle odhadů bylo v roce 2010 v České republice vyrobeno 1,5 milionů mobilních telefonů, které by mohly být dostupné pro recyklaci. Reálně jich však pro tyto účely bylo využito pouze 50 až 100 tisíc kusů.

Nejvíce třídí Seveřani, nejméně USA a Čína

To, že si česká populace uvědomuje důležitost recyklace elektroodpadu, dokazují i údaje Českého statistického úřadu. Podle nich za poslední tři až čtyři roky vzrostla recyklace o čtvrtinu, v roce 2013 bylo vytříděno celkem 5,8 milionů tun odpadu. Úměrně tomu se během dvou let zdvojnásobil také objem zpracovaného elektroodpadu. Důvodem je přísnější tuzemská legislativa vycházející z Evropské směrnice, ale i větší společenská odpovědnost a informovanost firem. V přepočtu lze říci, že každý občan České republiky vytřídí průměrně 5 kg použitých elektrospotřebičů. Nejuvědomělejším evropským národem v této oblasti jsou přitom Norové a Švédi, kteří ročně zrecyklují zhruba 15 kg na člověka. Naopak největší množství elektroodpadu vyprodukují obyvatelé USA se 7,1 miliony tun a obyvatelé Číny s 6 miliony tun. V celosvětovém měřítku bylo v roce 2014 podle údajů OSN vyprodukováno bezmála 41,8 milionu tun elektroodpadu, k recyklaci přitom byla odevzdána méně než šestina. S rokem 2016 přichází z Evropské unie novinka, která členské země zavazuje recyklovat na obyvatele až 65 % hmotnosti elektrozařízení k množství nových výrobků uvedených na trh v předchozím roce.

5. června je Světový den životního prostředí 

Věděli jste, že i správné třídění odpadu má svůj den v kalendáři? Připadá na 5. června a je od roku 1972 uveden jako Světový den životního prostředí. V tento den by se lidé po celém světě měli alespoň na chvíli věnovat otázce správné recyklace. Ačkoli jej slavíme už více než čtyřicet let, zajímavostí je, že vysloužilá elektrozařízení  se třídí a recyklují řádně teprve posledních 10 let. „Lidé mají možnost nejen v rámci Světového dne životního prostředí využít projektu Buď líný, díky kterému si mohou nechat odvézt zdarma přímo z domácností vysloužilé elektrozařízení a baterie, díky čemuž aktivně přispějí k ochraně životního prostředí, dodává David Vandrovec ze společnosti REMA.

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky