Slavné historické krize: Tulipánová mánie, první nafouknutá bublina

Od doby, kdy vznikly burzy, uplynulo již mnoho vody. První známky burzovních obchodů nacházíme již v době starého Řecka. Moderní burzovní obchodování se vyvíjí v Itálii již od dvanáctého století, ve století patnáctém jsou zakládány burzy již po celé Evropě. A kde jsou burzy, tam jsou čas od času i krachy.

Jeden z nejslavnějších, Tulipánová horečka, vyvrcholil roku 1637, ale svůj počátek měl již mnohem dřív, totiž v polovině šestnáctého století. Tehdy dovezl z Asie jeden obchodník a botanik cibulku exotické rostliny, tulipánu. Zájem o zajímavý druh se rozmohl poté, co se ukázalo, že je možné jej přivážet a pěstovat v roztodivných barvách, navzájem křížit a především, s cibulkami obchodovat.

Tulipány, zejména jeho krásné, pestrobarevné odrůdy, se staly mimořádně luxusním zbožím. Poptávka rostla a cena cibulek letěla směrem vzhůru. Přestože dobové doklady hovoří o tom, že v počátcích obchodování stály cibulky řádově jednotky guldenů, během třicátých let sedmnáctého století neutuchající poptávka vyhnala jejich ceny až do čtyřciferných hodnot.

Cibulky tulipánů a tulipány jako takové žádali příslušníci vyšších vrstev, pro které byl tulipán vítaným zbožím hodným jejich společenského postavení. Poptávka přirozeně rostla také na straně pěstitelů, kteří chtěli tulipány dále množit a prodávat. Mnoho cibulek však bylo prodáváno na spekulaci. Býčí (tedy vzestupný) trh podporoval spekulativní nálady a lidé byli do cibulek vzácných odrůd tulipánů schopni investovat celé jmění s vidinou, že opětovný prodej cibulky jim vše vynahradí.

Pozoruhodné bylo, že uzavírány byly podle všeho i takzvané forwardové obchody, které jsou dnes řazeny mezi deriváty a řadí se mezi spekulativní obchody. Jde o skupinu nástrojů, kterými je možné dnes uzavřít kontrakt na budoucí obchod, jde tedy o spekulaci na budoucí ceny, kterou je možné užít i k zajištění. Již v sedmnáctém století tak obchodníci operovali i s kontrakty na budoucí, v době uzavření ještě neexistující tulipány.

Díky přecenění tulipánů se stávaly mnohdy absurdní, z dnešního pohledu nemyslitelné situace. Světem koluje mnoho více či méně uvěřitelných historek, jak mnozí kupující prodávali své měšťanské domy, celá stáda nebo pastviny za několik málo cibulek tulipánů. Legendy zmiňují například také námořníka, který se vrátil ze zámořské plavby. O tulipánové mánii nic nevěděl a jednu cibuli patřící rejdaři snědl k obědu. Netušil, že tak snědl předmět v hodnotě jídla pro posádku lodi na celý rok. Strávil poté několik měsíců ve vězení.

Celá situace nemohla dopadnout jinak, než krachem. Dosud neutuchající zájem o vzácnou rostlinku začal opadat, když obchodníci začali chápat, že cena tulipánů je šílená. Následoval pád jejich cen, který znamenal ztrátu obchodníků  přes 90 %. Mnozí přišli o všechno. Jedním z těch, kteří na tulipánovou horečku doplatili, byl i dnes veleslavný malíř Rembrandt van Rijn. I on na spekulacích s tulipány prodělal i příslovečné kalhoty a byl nucen vyhlásit úpadek. Kdo však prodal své cibulky včas, mohl se dočkat výnosů v řádech set i tisíců procent. Avšak uzavřené forwardové kontrakty znamenaly, že někteří museli platit za tou dobou již bezcenné cibulky horentní sumy.

Krach znamenal pro holandské hospodářství katastrofu. Hospodářský pokles způsobený krachem tulipánů byl značný a mnoho lidí se ocitlo bez obživy.

Ačkoliv se jednalo historicky o jednu z prvních podobných spekulativních bublin, na principu se do dnešních dob nic nezměnilo. Poptávka vyhnaná touhou po realizaci zisku a cena vyhnaná do neúnosných mezí je poznávacím znamením desítek dalších krachů v historii, například nedávné krize nemovitostí a hypoték. Na některé z nich se jistě časem opět podíváme.