Ukrajina v roce 2015? Ekonom varuje před tragickým scénářem

"Očekávalo se, že západní ekonomické sankce proti Rusku nebudou mít žádný efekt. Způsobily však již mnoho škod. Měly mít přitom jasný cíl. A ten zatím chybí," tvrdí francouzský publicista a ekonom Pierre Briançon. Své názory na vývoj ukrajinské krize v nadcházejícím roce 2015 shrnul v komentáři pro server Reuters.

NATO zveřejnilo snímky z ruských hranic s Ukrajinou
reklama

Kreml vyslal jasný signál

"Abych citoval profesora z New York University Marka Galeottiho, tato válka, jejíž jméno se neodvažují vyslovit, je problémem jak pro ruského prezidenta Vladimira Putina, tak pro evropské politiky, kteří se od momentu, kdy se Rusko odhodlalo k anexi Krymu, snaží držet jednotnou frontu a v březnu 2015 se musí rozhodnout, zda prodlouží sankce uvalené na Moskvu," připomíná ekonom.

"Definovat strategii stojící za sankcemi je pro Evropu nyní mnohem důležitější, jelikož Rusko vysílá všemožné signály, že rozhodně neplánuje ustoupit od velmocenské politiky sahající od Pobaltí po Balkán. Moskva naznačuje, že je ochotná snášet potíže plynoucí z prodloužení hospodářské izolace - alespoň v řádu několika nadcházejících let. Opačný pohled byl již před prudkým propadem cen ropy a následné krize rublu vysoce optimistický. Nyní je pozice Kremlu jasná: Nečekejte žádnou krátkodobou změnu," myslí si publicista.

"Škody způsobené ruské ekonomice jen znásobily hluboké zásadní problémy, které existovaly ještě předtím, než se cokoliv stalo na Ukrajině. Rubl oproti dolaru oslabil o 40% v roce 2014. Podle oficiálních odhadů dosáhl odliv kapitálu ve stejném období sumy 130 miliard dolarů (zhruba 2,6 bilionu korun, pozn. překladatele). Ruská Centrální banka se neúspěšně snažila chránit rubl a držet inflaci pod kontrolou - zvedla svou klíčovou úrokovou sazbu na bezprecedentních 17% a zbrzdila hospodářský růst. Mezitím však potápějící se ceny ropy tlačí ruskou ekonomiku závislou na surovinách hlouběji do díry než kdykoliv předtím. HDP se v roce 2014 jen stěží zvýší a v roce 2015 poklesne o 4-5%, pokud ceny ropy zůstanou okolo 60 dolarů za barel, přiznává Centrální banka," uvádí Briançon.

Evropa musí definovat své cíle

"Evropskou ekonomiku to v důsledku také bolí. Některé země jsou zasaženy Putinovým embargem na dovoz potravin a oblečení. Jiné mají zase obavy ze své energetické závislosti na Rusku. Západní diplomaté a obchodníci si myslí, že existuje pouze malá šance, že by se Moskva uchýlila k odříznutí Evropy od plynu. Nikdo ale nikdy netvrdil, že je Putin předvídatelný," varuje komentátor.

"Tento stav věcí bude pokračovat tak dlouho, dokud se evropští lídři neshodnou, čeho vlastně chtějí dosáhnout. Je Putin otevřený dohodě, která by snížila napětí na Ukrajině, nebo se pustil do dlouhé hry balancování na hraně, kterou neopustí za žádnou hospodářskou cenu?" pokládá klíčovou otázku publicista.

"Odpověď na tyto otázky leží v Kremlu. Nicméně tak dlouho, jak bude Evropa postrádat jasné cíle, ruský prezident bude odkázán jen na smíšené, různě pochopené signály - a celá ukrajinská krize zůstane ve stavu hlubokého bezvědomí," očekává závěrem Briançon.

Témata: Rusko | Ukrajina

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky