Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Města a obce požadují víc peněz z evropských fondů

Města a obce požadují víc peněz z evropských fondů

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Na tzv. územní dimenzi by z Evropské unie v novém programovacím období mělo jít 250 miliard korun. Prosazuje to Svaz měst a obcí ČR. Finanční prostředky, které mají v příštím programovacím období pomoci mimo jiné řešit potřeby měst a obcí, chce Svaz tedy o padesát miliard korun navýšit.

Celkem má Česká republika na programovací období 2014 - 2020 z Evropské unie dostat cca 550 miliard korun. Důležité přitom je, aby peníze šly skutečně tam, kde jsou potřeba.

„Za naprosto zásadní považuji, aby byl dostatek evropských finančních prostředků i na tzv. individuální projekty. Ne všechna témata a také ne všechna města a obce budou moci využít integrované nástroje“, říká předseda Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek a dodává: „Musíme přitom myslet také na potřeby menších aglomerací a venkova, které jsou často specifické, a není zde příliš účelné využívat mechanismy vhodné pro velká města. Menší měřítko projektu s sebou nese různou personální náročnost, jiný způsob organizace práce či požadavky na dodavatele.“

Svaz se snaží ve prospěch územního rozvoje České republiky maximálně využít prostor, který dává přísná a složitá legislativa Evropské unie. Aby města a obce všech velikostí mohly s pomocí dotačních peněz alespoň trochu zlepšit svá území a kvalitu života, chce Svaz měst a obcí ČR nastavit v rámci územní dimenze poměr mezi integrovanými přístupy a individuálními projekty 1:3.

Kromě toho se předsednictvo Svazu na svém posledním jednání minulý pátek shodlo, že i finanční prostředky na individuální projekty mají respektovat různou velikost měst a obcí. A to následujícím způsobem:     Malá sídla na venkově -  formou integrovaných přístupů (CLLD) by mělo jít až 15 miliard korun, na individuální projekty pak 20 miliard korun, Metropolitní oblasti a menší aglomerace - formou integrovaných přístupů (ITI a IPRÚ) by mělo jít 80 miliard korun, dalších 135 miliard korun pak přes individuální projekty. Zde jsou zahrnuta i střední sídla do velikosti 50 tisíc obyvatel, která budou pravděpodobně čerpat pouze formou individuální projektů.(Pozn.: Částku vždy tvoří všechny pravděpodobné požadavky a potřeby krajů, měst a obcí, hospodářských a sociálních partnerů atd., tedy všech subjektů, které se podílejí na územním rozvoji.)

Podle Svazu je nutné, aby byl systém evropských dotací v programovacím období 2014+ co nejjednodušší bez zbytečných mezičlánků a neopakovaly se chyby z minulosti. Zásadní přitom je přímý vztah mezi žadatelem a řídícím orgánem operačního programu, vycházející z odborného výběru projektů. Místopředseda Svazu měst a obcí ČR Jan Mareš upřesňuje: „Navrhujeme také, aby vznikla Stálá konference územních aktérů na regionální úrovni. Měla by pomoci zajistit efektivní komunikaci, usnadnit výměnu informací mezi všemi územními partnery, tedy kraji, městy, obcemi a dalšími hospodářskými a sociálními subjekty, stát se místem slaďování jednotlivých investičních záměrů a také být iniciátorem, který bude řídicím orgánům doporučovat vyhlašování výzev.“

Postoj Svazu je kompromisním návrhem, který vychází z intenzivních debat napříč jednotlivými komorami. Jak říká Jana Vildumetzová, výkonná ředitelka Kanceláře Svazu měst a obcí ČR: „Vše vychází ze snahy Svazu efektivně čerpat evropské dotace a zkušeností jeho členů s projekty, které skutečně pomohly lidem.“

Témata:  fondy EU

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

18. dubna 2024 12:55

Koupil jsem si prodlouženou záruku, nebo je to pojištění?

Spotřebitelé se dnes mohou velmi často setkat s nabídkou prodloužené záruky na zboží, které kupují. Někdy bývá tato smluvní záruka nabízena automaticky, jindy je za příplatek. Nemálo spotřebitelů si tak prodlouženou záruku přikoupí, zejména na spotřební elektroniku, která bývá na poruchy náchylná. Někteří z nich však mohou být posléze nepříjemně překvapeni, když jim s reklamací nevyhoví, buď kvůli podmínkám smluvní záruky, nebo protože se vlastně vůbec nejedná o záruku, ale o pojištění. Na co by si měl spotřebitel pozor, než si za takovou nadstandardní službu připlatí?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy