Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Bez práce je 550 tisíc Čechů. Jak je na tom zbytek Evropy?

Statistika obecné míry nezaměstnanosti v České republice u věkové skupiny 15 až 64 let zakončila květen na úrovni 7,2 procenta. To je sice proti loňskému roku o 0,3procentního bodu více, přesto je v Česku sedmá nejnižší nezaměstnanost v EU, jejíž průměr se podle Eurostatu zvýšil na 12,1 procenta.

Celkem je v Evropské unii bez práce 26,4 milionu lidí, zatímco v samotné eurozóně hledá zaměstnání 19,2 milionu lidí. Proti dubnu tím pádem vzrostl počet nezaměstnaných o 16 tisíc v EU a o 67 tisíc v měnové unii. Pokud bychom čísla srovnali se situací z loňského roku, je zřetelné, že práci v EU hledá o 1,32 milionu lidí více.

Tíživým problémem celé unie je stále nezaměstnanost mladých lidí do 25 let, kterých je na úřadech práce registrováno více než 5,5 milionu. Bez práce je tudíž až 23 procent mladých Evropanů.

Nejhůře je na tom z celoevropského hlediska Španělsko (26,9 procenta), následované Řeckem (26,8 procenta). Nelichotivou bronzovou příčku zaujímá Portugalsko s obecnou mírou nezaměstnanosti 17,6 procenta.

Proti tomu na opačném konci žebříčku se s nejnižší mírou nezaměstnanosti v EU nachází Rakousko (4,7 procenta), následované Německem a Lucembursko s obecnou mírou nezaměstnanosti 5,3, respektive 5,7 procenta.

Lépe než Česká republika jsou na tom ještě Malta, Nizozemsko a Dánsko, ostatní země Evropské unie, včetně sousedního. Slovenska (14,2 procenta), nám mohou naši jen nezaměstnanost závidět.

Témata:  nezaměstnanost

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

22. dubna 2024 18:27

Vysoké úroky povzbuzují ekonomiku, soudí američtí finančníci i ekonomové. MMF ale varuje

Mezinárodní měnový fond (MMF) se v minulém týdnu nezvykle ostře pustil do Spojených států. Vadí mu jejich rozhazovačnost. Ta jim prý sice dopomáhá k impresivnímu ekonomickému růstu, leč není dlouhodobě udržitelná. Přílišné výdaje Washingtonu mohou podle MMF celosvětově opětovně zvýšit inflaci a ohrozit rozpočtovou a finanční stabilitu. Jinými slovy, hrozí, že za velké americké dluhy nakonec zaplatíme všichni – ať už krizemi či pořádnou inflací.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy