Žádná krize! Ve Španělsku se lidem daří

Marinaleda se řídí pravidly komunistické Utopie a na půdě o rozloze 1200 hektarů, která byla již v 90. letech minulého století zabrána místním zbohatlíkům, může nyní pracovat každý vesničan a pěstovat obilí či olivovníky. Starosta Juan Manuel Sánchez Gordillo se ale stihl proslavit nejen ve Španělsku. Když nedávno spolu s několika dělníky odmítl zaplatit v supermarketu za deset vozíků plných potravin a odvezl je chudým, získal si přezdívku "španělský Robin Hood".

"Chtěli jsme tak upozornit, že ve Španělsku nyní žije mnoho lidí, kteří nemají co jíst. Gándhí by nás určitě podpořil," okomentoval "nájezd" do supermarketu starosta. Jeho politika je přitom už přes třicet let stále stejná - snaží se přerozdělovat bohatství prostřednictvím zabírání půdy a obyvatelům poskytuje levné bydlení a členství v družstvech. Snaží se, aby všichni měli rovné mzdy, zrušil místní policii a nabízí hypotéky na majetek dříve vlastněný státem s platbami již od 15 eur měsíčně (asi 387 korun).

Na dotaz, co si myslí o propastném rozdílu mezi nezaměstnaností v zemi a úplnou zaměstnaností v jeho vesnici, říká: "Naplňuje mě to nadějí i zoufalstvím zároveň". Nejradši by prý byl, kdyby podobná komunistická pravidla jako v Marinaledě fungovala i v dalších obcích v zemi a rovněž na celém světě. "Trváme na tom, že přírodní zdroje by měly sloužit lidem. Lidé mají právo na půdu, s pozemky by se nemělo nijak obchodovat," říká starosta.

Ti čtvrtiny Evropanů soudí, že „ta nejhorší krize nás teprve čeká", shrnuje El País průzkum veřejného mínění, který 7. května zveřejnilo několik evropských deníků. Nejoptimističtější jsou paradoxně Španělé: 40 % respondentů věří, že se situace do roka zlepší, přičemž 60 % očekává pravý opak. Nesouhlas s tím, že to nejhorší je teprve před námi, lze možná vysvětlit přesvědčením, že vzhledem k dosavadním obětem se situace už nemůže o moc zhoršit.

„Pro Španělsko je to jediný povzbudivý údaj," pokračuje El País. Španělé totiž jinak přistupují k reformám a úsporným opatřením s vůbec největší skepsí: 76 % tázaných soudí, že budou mít negativní dopad na hospodářství a společnost. V závěsu za nimi jsou Italové, z nichž se proti této politice staví 71 %.

Témata:  krize,  Španělsko