Politolog: Pokud Řecko vystoupí z eurozóny, nemůžeme nadále mluvit o procesu integrace

"Pokud za Evropskou unií vidíme snahu mít v Evropě mír a rozšířit finanční, pracovní a obchodní trhy, pak by neúspěch společné měny ještě nemusel nutně znamenat přechod k desintegraci," řekl ekonom Vladimír Dlouhý. Podle jeho slov by si nyní politici měli sednout a přiznat si, že eurozóna byl uspěchaný, nikoliv nereálný projekt. "Případný odchod Řecka z eurozóny však ještě nemusí znamenat rozšíření hluboké krize do dalších zemí, jako jsou například Itálie nebo Španělsko," dodal.

“Jsme na rozcestí, buď se bude řešit krize eura přechodem do společného závěru, nebo se vytvoří jakési menší evropské jádro, takzvané euro dva,“ zakončil Rupnik.

"Ať už volby v Řecku dopadnou jakkoliv, naší povinností je mu pomoci," sdělil člen německé pirátské strany Pavel Mayer. K odchodu Řecka z eurozóny naopak v minulosti vyzval německý ministr vnitra Friedrich a ministr financí Schäuble.

"To, co nyní zažíváme, to není pouze krize eura, ale krize fungování evropské politiky. Je to krize zadluženosti, která je mimo jiné výsledkem evropských integračních snah," řekl Dlouhý s tím, že v ČR jsme v minulosti byly disciplinovanější než Řecko a jen díky tomu nyní nejsme na jeho místě. "Eurozóna však přežije tak, jak je, jen bez Řecka,“ odhadl.

Podle Rupnika není možné mít společnou měnu a zároveň nemít společnou demokracii. "Nemůžete německému nebo francouzskému voliči říct, že uděláte velký finanční transfer směrem k Řecku, aniž by za tím nebyla celoevropská demokracie."

O osudu Řecka a eurozóny se rozhodne 17. června, kdy se v Řecku uskuteční opakované volby. V těch se střetne Samarasova strana Nová demokracie, která obhajuje setrvání v měnové unii, a nacionalistická strana populistického vůdce Tsiprase Syriza, která chce eurozónu naopak opustit.