Šetřit si na důchod? Proč? Opičit se po Západu?

Podle firmy lze najít zhruba tři skupiny lidí podle postoje k zajištění na důchodový věk. Jednak ti, kteří se o nic nezajímají a ani nechtějí, neuvažují, prostě a jednoduše se zatím spoléhají na stát a budoucí penzi. Jsou mladí, nemají a ani nehledají informace, žijí na venkově i v malých městech a mají nižší vzdělání. Jejich příjem však není často malý, jsou zde zaměstnanci i aktivní podnikatelé. Těch je asi třetina.

Další skupinu představují ti, kteří se "spíše" zajímají, vědí, že je potřeba se na důchod finančně zajistit. Nechtějí se jen spolehnout na stát, ale nemají dostatek informací a spoří malé částky jen v rámci penzijního připojištění. Věk zde nehraje roli, vzdělání je střední či vyšší a příjem koliduje kolem průměru. Žijí převážně ve středních a větších městech. Těch je asi polovina.

Poslední skupinou jsou ti, kteří možnosti znají a vědí, co chtějí. Spoří a snaží se zúročit peníze i jiným aktivnějším způsobem (investice, akcie). Rekrutují se vesměs z venkova a satelitů kolem velkých měst i přímo z nich. Podnikají či jsou specialisté ve svém oboru. Těch je asi pětina.

Nicméně, jak firma dodává, Češi přece jen začínají více spořit a penetrace dobrovolného penzijního připojištění každým rokem narůstá a nyní (33 % penetrace podle studie FMDS 2011) již dotahuje tolik oblíbený produkt stavebního spoření (38 % penetrace). A jako takové je připojištění zmiňováno nejčastěji mezi finančními produkty, které si lidé plánují pořídit.

Spoření a konzervativní přístup k nakládání s financemi je doménou české společnosti. Fenomén vkladní knížky je zakořeněn a dědí se z generace na generaci. Navíc je podporován bankovními domy, které se přizpůsobují konzervativnosti a pro zhodnocení peněz nabízí především depozitní a spořicí produkty.

Při pohledu za hranice ČR se ukazuje, že obyvatelé vyspělých zemí Evropy se od finančního chování přece jen liší. Na základě studie GfK Investment Barometer je patrné, že spořicí produkty Evropané sice také s oblibou využívají - v zemích západní Evropy takto spoří 75 procent obyvatel, ve střední Evropě 56 procent. Češi svěřují své finance spořicím účtům v 50 procentech případů. Na druhé místo v Evropě se řadí různé typy životních pojištění, finance do nich ukládají čtyři z deseti Evropanů (v západní Evropě 45 %, ve střední 24 %). Do životního pojištění vkládá své prostředky zhruba 31 procent obyvatel České republiky.

Čeho Češi stále využívají v naprosto mizivém počtu, je aktivní investování do akcií a podílových fondů - v obou případech se k tomuto typu investování hlásí pouze 1,5 procenta lidí. Podle firmy je to dáno mnoha důvody, kam patří nejen uvedená konzervativnost, ale i nezkušenost a všeobecně nízká edukace trhu.

Portfolio Evropanů se skládá z akcií z 16 procent a z akciových fondů ze 13 procent, přičemž v USA je tento podíl mnohem vyšší a činí 34 procent (resp. 33 %). Absolutně nejvíce do akcií a akciových fondů investují Švédové - 43 procent do akcií a 45 procent do akciových fondů.

Co se týče oblíbenosti spoření v penzijních fondech, využívá je více než čtvrtina Evropanů (26 %), obligací 12 procent a obligačních nebo smíšených fondů 11 procent.