Lídři EU budou hledat recept na léčení nemocné ekonomiky

"Pochopit neustálou nutnost svolávat jeden summit za druhým je pro mě velice složité. Většina summitů končí bez jasného závěru. Pouze politici v rámci svého rétorského cvičení zkoušejí uklidnit náladu na trzích. I trhy se vždy chovají podle stejného scénáře. Nejdříve mají představu, že politici dokážou vyřešit krizi na jednom summitu, aby následně zjistily, že nic vyřešeno nebylo," uvedl pro agenturu Mediafax Martin Prokop, analytik finančních trhů společnosti Next Finance.
 
Stejné to bude podle Prokopa i tentokrát. "Nečekám, že by se političtí lídři na něčem dohodli. Třeba téma eurodluhopis bude aktuální ještě hodně dlouho. Protože Německo nechce dluhopisy - za Německo se schovává Rakousko - a na druhé straně je Francie. Tato názorová nejednotnost nemůže být vyřešena během jednoho večera. Proto i tento summit skončí bez jasného závěru, což bude pro trhy fiasko," dodal Prokop.
 
Jednání bude navíc o to složitější, že se bude konat v době politické nejistoty v zadluženém Řecku a také prohlubujících se problémů Španělska, které se navíc potýká s velkými problémy v jeho bankovním sektoru. Summit bude navíc premiérou pro nového francouzského prezidenta Francoise Hollanda, který tak "rozbil" proslulé duo "merkozy", tedy dvou evropských lídrů, kteří se často snažili vzít iniciativu především na svá vlastní bedra - jde o německou kancléřku Angelu Merkelovou a dnes už bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho. Otázkou navíc je i to, jak bude spolupráce případného nového dua "merholl" vypadat. Už před francouzskými volbami totiž německá kancléřka dávala jasně najevo, že má zájem na tom, aby Sarkozy svůj mandát obhájil.
 
Mezi některými členskými zeměmi panují rozdíly v důležitosti úsporných opatření a potřebě podpořit ekonomiku dalšími penězi. Podle Německa je tu sice potřeba podpory růstu, ale není možné ustoupit od úsporných opatření a přísné rozpočtové kázně. Francie chce navíc přes odpor Německa usilovat o prosazení myšlenky na zavedení společně garantovaných eurodluhopisů, tedy společných dluhopisů eurozóny. Právě i o nich by se mělo také na summitu hovořit. Německo ale v pondělí i úterý opakovaně deklarovalo, že se jeho postoj k vydávání společných eurobondů nezmění.
 
V poslední době se navíc velmi často v ekonomickém světě zpívá "stará známá písnička" - opustí Řecko eurozónu, nebo v ní zůstane i nadále. Z Bruselu i od lídrů některých členských zemí sice zaznívá, že to není cílem, ale zároveň se apeluje na nezbytnost plnění podmínek, ke kterým se Řecko v rámci záchranných programů zavázalo.
 
Situaci ale komplikuje fakt, že volby v Řecku skončily patem, nepodařilo se sestavit novou vládu a volby se tak budou muset opakovat. Nebezpečné je pak pro eurozónu to, že v Řecku nabývají na síle politické strany odmítající úsporná opatření a reformy, kterými mezinárodní věřitelé podmínili druhý záchranný balík půjček 130 miliard eur pro Řecko.
 
Problémem je ale také Španělsko, které se nachází v recesi, a navíc se potýká s masivní nezaměstnaností, která dosahuje už téměř 25procentní hranice. Španělsko tak není jen úřadující mistr světa a Evropy ve fotbale, ale rovněž je nekorunovaným úřadujícím mistrem EU v nezaměstnanosti. Problémy mají ke všemu i tamní banky. I proto se už týdny až měsíce objevují obavy, aby Španělsko nemuselo žádat stejně jako Řecko, Irsko a Portugalsko o záchrannou finanční pomoc.
 
Středeční neformální summit by měl být přípravou na plánovaný summit EU, který se bude konat 28. a 29. června. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy, který setkání svolal, ale už předem avizoval, že není možné čekat nějaká zásadní rozhodnutí.