Česko má své zásoby plynu! Nemusí být závislé na Rusku

Česká ložiska břidlicového plynu stojí za ověření, je naděje, že by ČR mohla získat pět až deset procent roční spotřeby z tohoto zemního plynu. V pondělí to uvedla Česká plynárenská unie (ČPU).

reklama

"Česká ložiska plynu stojí za ověření. Energetická koncepce se odkazuje na maximální dovozní nezávislost a tento plyn by mohl v budoucnu snížit naši závislost na Rusku. Pokud by se u nás možnost získávání břidlicového plynu ověřila, je naděje, že bychom mohli získat pět až deset procent roční spotřeby z tohoto zemního plynu," říká Oldřich Petržilka, prezident České plynárenské unie (ČPU).

Například u uhlí, kdy se neustále uvažuje o prolomení limitů, je zátěž proti těžbě břidlicového plynu podle unie dvanáctkrát větší. "Porovnávat těžbu břidlicového plynu s těžbou uhlí vůbec nejde. Je to jeden z nejčistějších způsobů dobývání nerostných surovin, který se v praxi neliší od klasické těžby ropy a plynu," uvedl Stanislav Benada, expert v oborech ložiskové geologie, vrtného a seizmického průzkumu a těžby plynu a ropy.

Při dodržování technologické disciplíny lze očekávat únosné dopady těžby na kvalitu životního prostředí, uvádí Česká geologická služba ve své studii Nekonvenční zemní plyn z břidlic. "K dopadům na životní prostředí došlo opravdu v mizivém procentu případů a vesměs to byly události, které se dějí i při konvenční těžbě plynu i ropy. Nebezpečnost používaných chemikálií je přeceňována a jsou považovány za mnohem větší hrozbu, než tomu ve skutečnosti je. Ve 40 tisících vrtech, které fungují v USA, nebyl nikdy a nikde potvrzen jejich únik do podzemních vod. Plyn z břidlic je zcela jistě zdroj, který stojí za úvahu a vyzkoušení," doplnil Benada.

Česká legislativa ale podle unie údajně zatím není připravena na technicky náročné průzkumy, podle unie tak ministr životního prostředí připravuje, že zablokuje na jeden až dva roky žádosti těžařů, kteří chtějí zkoumat potenciální naleziště břidlicového plynu. "Stát by neměl vyhlašovat moratorium a měl by průzkum ložisek plynu podpořit, zadarmo by se tak mohl dozvědět, zda vůbec nějaká naleziště pod zemí máme," uvedl Petržilka.

Podle odhadů, které v březnu zveřejnila Energetická informační agentura, by mohlo ve východní Evropě být až 7,1 bilionu metrů krychlových břidlicového plynu, z toho 5,2 bilionu v Polsku. Podle studie instituce CERA by Evropa mohla za 10 až 15 let těžit dokonce až 60 až 200 mld. metrů krychlových zemního plynu z nekonvenčních zdrojů. "Značnou roli hraje snaha odpoutat se od závislosti na omezeném počtu dodavatelů. To platí například v Polsku, které má tradiční problém se závislostí na dodávkách z Ruska, a proto je pro něj významné, že by mohla existovat možnost využívat vlastní zdroj plynu," uvedl Filip Černoch z Energetické sekce Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity.

"Aniž by se v Evropě vytěžila jediná molekula břidlicového plynu, jeho těžba v USA ovlivnila již nyní strukturu plynárenského trhu a snížila ceny zemního plynu pod úroveň dlouhodobých smluvních cen. Uvolnily se velké objemy zkapalněného zemního plynu, které se z USA do Evropy přesměrovaly," dodal Oldřich Petržilka.

Těžba břidlicového plynu je ale zatím v Evropě nákladnější než u konvenčního plynu. Důvodem je nutnost vrtat do větší hloubky, nižší životnost těžebních sond (4-6 let) nebo potřeba nákladného hydraulického štěpení. Musí se nejprve zjistit, jak se americká geologie podobá té evropské a do jakých hloubek se v Evropě bude muset vrtat. To vše určuje výslednou cenu plynu, a tedy i jeho konkurenceschopnost. "Na evropském trhu působí jen několik málo společností, které mají potřebné technologie pro štěpení a tak těžba v Evropě by nemusela být v současné době rentabilní," přiblížil Benada.

"Hlavní výhodou břidlicového plynu je, že plyn není vázán na ložiska plošně malá ložiska, ale zdrojové horniny, které sedimentovaly na relativně velkých územích. To znamená, že jde o velké objemy horniny, a i když obsah plynu v nich je nízký, celkově mohou představovat významné zdroje plynu. Nicméně náklady na těžbu jsou zatím opravdu mnohem vyšší," vysvětlil energetický analytik a jednatel společnosti ENA Jiří Gavor.

"Na počátku je těžba vysoká, ale už po prvním roce klesne až o 70 procent. Z toho v praxi vyplývá, že vrt se musí v prvních letech zaplatit," sdělil Benada.

V roce 2000 v USA tvořil břidlicový plyn jen jedno procento celkové těžby, před dvěma lety to bylo už 17 procent. Za poslední roky USA zjistily, že mají tolik plynu jako dvě Saúdské Arábie ropy. Už v roce 2009 v těžbě překonaly do té doby největšího producenta Rusko a přeměnily se z významného dovozce v plně soběstačného producenta a dokonce vývozce plynu.

Témata: energetika

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky