VELKÝ SPECIÁL: Svět se řítí do recese. Kde hrozí ekonomická krize a jak vznikne?

Jedním z náznaků je počet bankrotujících firem ve Spojených státech. Za prvních sedm měsíců letošního roku zaniklo 42.937 pracovních míst, což je nejvíce od recese v roce 2009, kdy za sedm měsíců zaniklo kvůli bankrotům 50.258 pracovních míst.  

Nejvíce míst zaniklo v maloobchodním sektoru. Analytická firma Coresight Research uvádí, že počet uzavřených obchodů za prvních sedm měsíců letošního roku překonal jejich počet za celý loňský rok. Očekává, že do konce roku bude zavřeno 12.000 obchodů, když za sedm měsíců se jich zavřelo 7567 a za celý loňský rok 5864.

I britská ekonomika se ve druhém letošním čtvrtletí nečekaně propadla, a to poprvé za více než šest let. Mezikvartální pokles činí 0,2 procenta. Naposledy se v rámci čtvrtletí ostrovní hospodářství propadlo v posledním čtvrtletí roku 2012, kdy však ještě Evropou otřásala tehdejší dluhová krize, následek světové finanční krize.

Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě hodnotě svých odhadů předpokládali, že britská ekonomika bude mezičtvrtletně stagnovat. Optimističtější v porovnání s realitou byli i v odhadu meziročního růstu ostrovní ekonomiky. Čekali expanzi 1,4 procenta, ale skutečností je za v druhém čtvrtletí růst pouze 1,2 procenta.   

Podle ekonoma Lukáše Kovandy se v nečekaně slabém čísle zrcadlí i závažnější příčiny, které nejsou jen přechodného rázu, jako je trvající obecná nejistota spjatá s brexitem a opětovně rostoucí pravděpodobnost jeho tvrdé varianty a rovněž obava z globálního ekonomického zpomalení, způsobeného v prvé řadě obchodní válkou Spojených států a Číny. 

Narůstající počet varovných signálů ze světové ekonomiky eviduje i Česká národní banka, která tvrdí, že prognózy hospodářského růstu z dílny většiny renomovaných mezinárodních institucí stále relativně optimistické. Přesto přiznala riziko výraznějšího zpomalení růstu poptávky v zemích hlavních obchodních partnerů ČR. 

Odpálí krizi brexit?

Tvrdý brexit může být jedním z důvodů hrozící ekonomické nestability, viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) Jürgen Rigterink ale upozorňuje, že spouštěčů recese může být více, jenom zatím nejsou vidět. Současně však uvedl, že ekonomické základy v Evropě jsou mnohem silnější než před deseti lety a bankovní systém je mnohem odolnější.

Díky tomu se ale někteří experti obávají, že hrozící krize bude mnohem silnější, než ta před deseti lety. Ostatně i nedávno Měnový fond snížil odhad globálního ekonomického růstu na nejnižší hodnotu od poslední finanční krize, píše Bloomberg. 

Světoví ministři financí a šéfové centrálních bank jsou připraveni okamžitě konat ve snaze podpořit ekonomický růst. Faktory, které jej ohrožují, ale zůstávají "nakloněné na špatnou stranu".

I guvernér Bank of England Mark Carney se obává, že tvrdý brexit by mohl vést k finanční krizi tak silné, jako v roce 2008. Odchod Británie z EU podle ekonomů ještě více napne současný ekonomický stav. Ceny porostou nahoru a ekonomika se stane dlouhodobě neudržitelnou.

Na vině ale nemusí být pouze brexit, spouštěče mohou přijít i ze zámoří. Joerg Angelé, přední ekonom rakouské sítě bank Raiffeisen Bank, před nedávnem uvedl, že vyrovnanost americké ekonomiky nemůže trvat dlouho. "Obávám se, že růst není udržitelný. Všechno poukazuje na přehřátou ekonomiku," uvedl pro MarketWatch.

Ekonomický analytik magazínu Forbes Bill Conerly tvrdí, že další možnou příčinou recese v letech 2019 nebo 2020 bude kolaps mezinárodního obchodu kvůli obchodním válkám prezidenta Donalda Trumpa. Snižování dovozu z Číny by zvýšilo spotřebitelské ceny a narušilo dodavatelské řetězce pro americké výrobce, takže obchodní konflikt by nemusel dopadnout dobře.

Nepopírá, že určité obavy vyvolává stále rostoucí akciový trh, dodává ale, že ceny akcií jsou ve většině případů reakcí na změny v ekonomice, nikoliv faktorem, který by ovlivnil ekonomiku samotnou. 

V oblasti bydlení by mohla případná recese posunout ceny nemovitostí dolů v oblastech, které by jí byly nejvíce postiženy, samotný "kolaps" ve stavebnictví ale podle něj opět nebude příčinou ekonomického poklesu.

"Ekonomika je neuvěřitelně složitá, a to jak na domácí, tak i mezinárodní úrovni. Nikdo nedokáže dokonale určit prognózu. Ti, kteří si myslí, že tak učinili, se obvykle spletli," dodává. 

Další známky recese

Vývoj výnosů vládních dluhopisů v Británii a Spojených státech signalizuje recesi. Výnosy dvouletých dluhopisů jsou poprvé od vypuknutí finanční krize před deseti lety vyšší než těch s desetiletou dobou splatnosti. Informují o tom světové agentury.

Rozdíl ve výnosech dluhopisů sleduje výnosová křivka, která ukazuje, jak se mění úrokový výnos podle doby splatnosti. Když investoři čekají zdravou ekonomiku, výnosová křivka stoupá, protože ti, kteří souhlasí s tím, že půjčí vládě na delší dobu, jsou kompenzování vyššími úroky než ti, kteří půjčí peníze jen na několik měsíců. Obvyklý vzestupný tvar se však může změnit, když se investoři začnou obávat poklesu ekonomiky.

V období po druhé světové válce předpověděla změna výnosové křivky sedm z posledních devíti recesí. Zpravodajskému server CNBC to řekl Sung Sohn, profesor ekonomie na univerzitě Loyola Marymount University a prezident poradenské společnosti SS Economics. Údaj je sledován hlavně v USA.

Investoři se obávají rizik, která do vývoje ekonomiky vnáší stále se zostřující obchodní spor mezi Čínou a Spojenými státy. Obě největší světové ekonomiky vzájemně uvalují cla na své zboží. Peking minulý týden oslabil domácí měnu jüan na nejnižší hodnotu za více než deset let. Spojené státy následně poprvé od roku 1994 oficiálně označily Čínu za měnového manipulátora.

Německá ekonomika také koketuje s recesí. Ve druhém čtvrtletí se oproti tomu prvému propadla o 0,1 procenta. Pokud se údaj potvrdí a propad nastane i ve čtvrtletí právě probíhajícím, což třeba i kvůli zmíněnému fatálnímu zpomalení čínské průmyslové výroby nelze vyloučit, bude Německo oficiálně v recesi.

Mezikvartální propad německé ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí se čekal, nad očekávání dobře dopadl alespoň její meziroční růst. V porovnání s obdobím loňského dubna až června letos německá ekonomika přidala podle dnešních čísel (která se ještě mohou měnit, jde o první odhad) 0,4 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů počítali s meziročním růstem jen ve výši 0,1 procenta. Tato zpráva pomohla nahoru výnosům německých dluhopisů, což znamená, že trh ji přijal pozitivně.

I Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí letošního roku zpomalila meziroční růst na 2,7 procenta z 2,8 procenta v prvním čtvrtletí. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mezičtvrtletně se HDP zvýšil o 0,6 procenta.

Růst ovlivnila především spotřeba českých domácností, výrazně k němu přispěla ale i zahraniční poptávka. "Příznivý vývoj přitom zaznamenala většina odvětví ekonomiky, přičemž nejvíce přispěla odvětví obchodu, pohostinství a ubytování. Dařilo se i průmyslu," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Naopak ale pokračuje zpomalování růstu investiční aktivity.