Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mladoboleslavští odboráři se nedohodli na kolektivní smlouvě. Bude stávka?

Mladoboleslavští odboráři se nedohodli na kolektivní smlouvě. Bude stávka?

Foto: Škoda Auto

Ani osmé kolo vyjednávání mezi představiteli odborů a vedením mladoboleslavské automobilky Škoda Auto o nové kolektivní smlouvě nepřineslo žádné výsledky. Ve čtvrtek o tom píše týdeník Škodovácký odborář s tím, že jsou odboráři připraveni za splnění svých požadavků přistoupit k výluce či stávce.

Odbory KOVO požádaly, aby zaměstnanci obdrželi skutečně motivační podíl na rekordním výsledku zaměstnavatele. "Nedojde-li k dohodě, zahájí akce na podporu svých požadavků, jsou připraveny na jednání před zprostředkovatelem i na následné kroky obou stran – stávku nebo výluku," varoval Jaroslav Povšík, šéf škodováckých odborů a hlavní vyjednavač. Zároveň upozornil, že odbory KOVO nepřistoupí na žádný návrh, který by znamenal minusové řešení pro zaměstnance. "Trváme na protokolárním zakotvení reálné inflační doložky," doplnil Povšík.

Vedení automobilky na předchozí sedmé jednání přišlo s návrhem navýšit základní tarif o 3,5 procenta, zvýšit rozpočet v oblasti osobního ohodnocení o 15,5 procenta, navýšit růst osobního ohodnocení v závislosti na růstu tarifu, vyplatit zaručený a variabilní bonus podle stávajících pravidel a zvýšit příspěvek na penzijní připojištění o 50 korun.

Na základě požadavku odborů KOVO navrhl zaměstnavatel na zatím posledním osmém jednání navíc zavést platbu ve výši 5 000 korun k variabilnímu bonusu na dohodnutou dobu jako zvýšení jistoty pro zaměstnance.

"Podle zaměstnavatele by pak došlo k reálnému růstu mezd u zaměstnanců všech kategorií. Odbory KOVO výpočtem prokázaly, že by se jednalo o minimální reálný růst. Návrh budou konzultovat v podnikové radě, nadále ho však považují za nedostatečný," píše odborářský týdeník.

Odbory KOVO také odmítly zvýšit limit pro flexikonto pro první čtvrtletí roku a zamítly i dohodu o organizování dobrovolné přesčasové směny ve výrobě z 30. března na 31. března 2012.

Odboráři proto trvají na svém původním návrhu předloženém už 21. února. Odbory KOVO v něm navrhly růst tarifu o sedm procent, žádají zachovat současný stav osobního ohodnocení, rozpočtovanou částku navýšit na 16 procent nových tarifních mezd, příplatky za práci v sobotu a v neděli navýšit na hodnotu 35 procent průměrného výdělku, zaručený bonus navýšit na 1,4 dekretové mzdy, základnu variabilního bonusu stanovit na změnu hodnoty zisku a navyšovat ji o procenta nárůstu průměrné mzdy v roce, za který je vyplácen, uzavřít inflační doložku se zárukou dohodnutého nárůstu procenta reálné měsíční mzdy v době platnosti dohody a navýšit příspěvek na penzijní připojištění na 800 korun měsíčně.

Stávající kolektivní smlouva vyprší už na konci tohoto měsíce.

Současný mzdový systém vznikl v roce 1992 a od počátku měl 12 stupňů. V roce 2009 odbory KOVO uspěly se zrušením nejnižší třídy L a naopak byla zavedena třída A1. Součástí jsou nyní i dvě mezitřídy A0 a B0. Úpravami prošel i systém bonusů a příplatků. Roste i procentuální výše osobního ohodnocení, které nyní tvoří průměrně 15 procent tarifních mezd.

Nárůst tarifů během kolektivních vyjednávání od roku 1992 je výrazný. Například ve zmiňované nejpočetnější tarifní třídě "I" byl v roce 1992 tarif 4 526 korun, od té doby byl při každém vyjednávání navyšován na hodnotu 17 759 korun v roce 2010 a 18 469 korun v roce 2011. Podobně rostly i ostatní složky mzdy.

V roce 1989 byla průměrná mzda 3159 korun a následně už do roku 1992 došlo k téměř stoprocentnímu nárůstu (rok 1992 – 6031 Kč/měsíc). V roce 2009 byla celková průměrná mzda pouze tarifních zaměstnanců 30 088 korun a v roce 2010 pak došlo k jejímu navýšení na 32 015 korun (tj. nárůst o 6,4 procenta). V roce 2010 byla průměrná mzda dělníků 28 223 korun a tarifních zaměstnanců (bez vedoucích) činila průměrná mzda 40 879 korun.

Témata:  Škoda auto

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

17. dubna 2024 12:14

Za dobu našeho členství v EU vzrostlo bohatství průměrného Čecha o více než 40 procent

Od vstupu do Evropské unie (EU) nám vzrostl reálný HDP v přepočtu na obyvatele o více než 40 %, a to z 480 tisíc korun v roce 2004 na 675 tisíc korun v roce 2023. Průměrná spotřeba domácností vzrostla o 22 %, tedy z 248,5 tisíce korun v roce 2004 na 302 tisíc korun v roce 2023. Pokud by Česko nebylo součástí EU, dařilo by se nám ekonomicky hůře. HDP v přepočtu na obyvatele za loňský rok by bylo o pětinu nižší (o 130 tisíc korun) a spotřeba domácností by se snížila o třetinu (o 100 tisíc korun).

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Neberte si hypotéky. Brzo dostanete dotaci. Alespoň za to už bojují lobbisté

Komentář Vladimíra Pikory: Dnešní doba je plná nálepkování. Na každého se něco najde. Kdekdo je např. populista, ačkoli argumenty pro takové označení jsou obvykle na vodě. Podle mě je nálepkování falešné. Mnohdy je jen politicky motivované. Skutečný populismus je jinde. Příkladem klasického populismu, který se za populismus překvapivě neoznačuje, je návrh některých výrobců stavebního materiálu, developerů, a dokonce i bank na dotace hypoték.