Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jen kosmetické opatření. FED si nechce vystřílet všechny náboje

Vývoj ekonomiky
Vývoj ekonomiky
Foto: Pixabay

Americká centrální banka ve středu dle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrtinu procentního bodu. Naposledy Fed snižoval sazby před deseti lety, když bojoval s finanční krizí.

Dnes se americká ani světová ekonomika v zásadní krizi nenachází, nicméně růst napříč celým vyspělým světem zpomaluje. Jsme v situaci, kdy jednotlivá hospodářství jedou na hraně svého potenciálu a jak v Evropě, tak v USA je nezaměstnanost blízko historických minim. Americká centrální banka tak provedla pouze kosmetické snížení sazeb, aby odvrátila riziko recese. Do větších akcí se nyní bankéři pustit neplánují, Donaldu Trumpovi navzdory. Zatím.

Fed musí ke snižování sazeb přistupovat opatrně, protože základní úroková sazba je nyní pouze na úrovni 2,25 procenta, čímž je prostor pro případný budoucí boj s recesí nebo jakoukoliv krizí omezený. Fed si nechce vystřílet všechny náboje, jako se stalo se snižováním sazeb Evropské centrální bance.

Někteří analytici ale očekávali rychlejší pokles sazeb nebo alespoň náznak od představitelů Fedu, že v blízké budoucnosti budou snižovat sazby výrazněji. Toto se ovšem nenaplnilo, proto také akciové trhy reagovaly propadem, byť po snížení sazeb zpravidla naopak rostou. Poslední vývoj na trzích je ale logický. Především americké akciové indexy jsou poblíž historických maxim, americká ekonomika je v pozdní fázi hospodářské konjuktury, a mnozí investoři se tak obávají budoucí recese.

Také americký prezident Donald Trump je s pomalým snižováním úrokových sazeb ze strany Fedu nespokojen. Stále volá po jejich rychlejším snižování. Není se čemu divit. Příští rok jsou v USA prezidentské volby a uvolněnější monetární politika by Donaldu Trumpovi ve znovuzvolení jistě nebyla na škodu, protože by krátkodobě pomohla hospodářství i akciovým trhům. Fed však sleduje jiné parametry než prezidentovo znovuzvolení, a to především udržitelný hospodářský růst, respektive nízkou míru nezaměstnanosti a cenovou stabilitu v podobě přiměřené míry inflace. Proto také Trump „tlačí“ na výměnu šéfa Fedu. Rád by viděl ve výboru Fedu, který rozhoduje o výši sazeb, členy, kteří by jeho přáním více naslouchali.

Investoři nemusejí v blízké budoucnosti na trzích v tomto ohledu očekávat nějaké bouřlivé zvraty. Vývoj ale bude jistě zajímavé sledovat. Už třeba proto, že se pravděpodobně dočkáme dalších eskapád ze strany Donalda Trumpa, který bude na Twitteru poučovat Fed o monetární politice, říká Michal Valentík, člen investičního výboru společnosti Broker Trust.

Témata:  Fed (Americká centrální banka) ekonomika úrokové sazby

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

17. dubna 2024 12:14

Za dobu našeho členství v EU vzrostlo bohatství průměrného Čecha o více než 40 procent

Od vstupu do Evropské unie (EU) nám vzrostl reálný HDP v přepočtu na obyvatele o více než 40 %, a to z 480 tisíc korun v roce 2004 na 675 tisíc korun v roce 2023. Průměrná spotřeba domácností vzrostla o 22 %, tedy z 248,5 tisíce korun v roce 2004 na 302 tisíc korun v roce 2023. Pokud by Česko nebylo součástí EU, dařilo by se nám ekonomicky hůře. HDP v přepočtu na obyvatele za loňský rok by bylo o pětinu nižší (o 130 tisíc korun) a spotřeba domácností by se snížila o třetinu (o 100 tisíc korun).

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Neberte si hypotéky. Brzo dostanete dotaci. Alespoň za to už bojují lobbisté

Komentář Vladimíra Pikory: Dnešní doba je plná nálepkování. Na každého se něco najde. Kdekdo je např. populista, ačkoli argumenty pro takové označení jsou obvykle na vodě. Podle mě je nálepkování falešné. Mnohdy je jen politicky motivované. Skutečný populismus je jinde. Příkladem klasického populismu, který se za populismus překvapivě neoznačuje, je návrh některých výrobců stavebního materiálu, developerů, a dokonce i bank na dotace hypoték.