Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Proč už nemá Česko euro? Okolním státům přináší výhody

EUR
EUR
Foto: Pixabay

Většina lidí v členských zemích EU, které ještě nepřijaly euro, se domnívá, že společná měna má pozitivní dopad na ty státy, které ji již používají. Vyplývá to z průzkumu Eurobarometr. Podpora zavedení eura v těchto zemích však zůstává nízká.

Průzkum se uskutečnil v Bulharsku, Chorvatsku, České republice, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Švédsku. Celkem 56 procent dotazovaných v těchto sedmi zemích se domnívá, že euro má pozitivní dopad. To je o jeden procentní bod více než loni a o čtyři procentní body více než v roce 2016.

V Maďarsku vidí přínos eura pro země eurozóny až 70 procent dotazovaných. Více než polovina dotazovaných je přesvědčena o výhodách společné měny pro země eurozóny také v Rumunsku, Polsku, a Bulharsku. Nejméně dotazovaných s pozitivním hodnocením bylo ve Švédsku, a to 44 procent. V Česku, stejně jako v Chorvatsku, vidí pozitivní dopad méně než polovina dotazovaných.

Veřejná podpora zavedení eura v těchto zemích je nyní 49 procent, což je o dva procentní body méně než loni. Nejvíce jsou přijetí eura nakloněni Maďaři (66 procent) a Chorvati (61 procent). Naopak v Česku a Švédsku je 60 procent proti zavedení eura. Nejvíce podpora euru vzrostla v Maďarsku, a to o sedm procentním bodů. Naopak nejvíce klesla v Rumunsku, o osm procentních bodů. Analýza dat ukázala, že u respondentů, kteří se cítí být informovaní o euru, je větší podpora jeho zavedení.

Ve všech sedmi státech se velká část respondentů domnívá, že jejich země není připravena na přijetí eura. Pouze 23 procent dotazovaných se domnívá, že je na společnou měnu připravena, naopak 72 procent si myslí, že ne. Ve Švédsku se až 47 procent dotázaných domnívá, že jejich země pravděpodobně nikdy nepřijme euro. V Česku vidí nejvíce respondentů (38 procent) za nejpravděpodobnější přijetí eura za deset let.

Témata:  EUR

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

17. dubna 2024 12:14

Za dobu našeho členství v EU vzrostlo bohatství průměrného Čecha o více než 40 procent

Od vstupu do Evropské unie (EU) nám vzrostl reálný HDP v přepočtu na obyvatele o více než 40 %, a to z 480 tisíc korun v roce 2004 na 675 tisíc korun v roce 2023. Průměrná spotřeba domácností vzrostla o 22 %, tedy z 248,5 tisíce korun v roce 2004 na 302 tisíc korun v roce 2023. Pokud by Česko nebylo součástí EU, dařilo by se nám ekonomicky hůře. HDP v přepočtu na obyvatele za loňský rok by bylo o pětinu nižší (o 130 tisíc korun) a spotřeba domácností by se snížila o třetinu (o 100 tisíc korun).

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Neberte si hypotéky. Brzo dostanete dotaci. Alespoň za to už bojují lobbisté

Komentář Vladimíra Pikory: Dnešní doba je plná nálepkování. Na každého se něco najde. Kdekdo je např. populista, ačkoli argumenty pro takové označení jsou obvykle na vodě. Podle mě je nálepkování falešné. Mnohdy je jen politicky motivované. Skutečný populismus je jinde. Příkladem klasického populismu, který se za populismus překvapivě neoznačuje, je návrh některých výrobců stavebního materiálu, developerů, a dokonce i bank na dotace hypoték.