Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mayová zvládla mnohé výzvy. Brexit jí zlomil vaz

Theresa Mayová
Theresa Mayová
Foto: European Union

Vizitka britské premiérky Theresy Mayové (62), která 7. června skončí jako vůdkyně britských konzervativců.

- Ministerskou předsedkyní se Mayová stala v červenci 2016. V premiérské funkci i v křesle vůdce britských konzervativců vystřídala Davida Camerona, jenž odstoupil po referendu o brexitu, ve kterém Britové v červnu 2016 dali sbohem Evropské unii a které Cameron osobně vyhlásil. Po "železné lady" Margaret Thatcherové je druhou premiérkou v dějinách Británie. Do té doby byla od května 2010 ministryní vnitra. Před 14 dny oznámila, že 7. června skončí jako vůdkyně konzervativců. V čele vlády zůstane, dokud si její strana nenajde nového vůdce, což by se mělo stát v řádu týdnů.

- Před nástupem do premiérského úřadu sice byla pro členství v EU, ale držela se stranou předreferendové kampaně. Po referendu prohlásila, že brexit je nevyhnutelný a opakovaně odmítala výzvy k uspořádání nového hlasování s tím, že je nutno respektovat výsledek toho prvního.

- Předloni se rozhodla vypsat předčasné volby ve snaze posílit svou pozici před jednáním o odchodu země z EU. Konzervativci sice vyhráli, přišli ale o většinu v Dolní sněmovně. Poté začalo vyjednávání Londýna a Bruselu o podmínkách brexitu.

- Loni v červenci Mayová představila takzvaný plán z Chequers, vládní koncepci, která hodlala zachovat více obchodních vazeb na EU; zastánci brexitu bez dohody označili tento model za příliš měkký a Mayová se sama ujala vyjednávání s EU. Její kabinet později podpořil návrh dohody o brexitu připravený britskými a unijními vyjednavači.

- V polovině loňského prosince Mayová ustála hlasování poslanců své strany o nedůvěře, ve kterém se rozhodovalo, zda bude dál vůdkyní strany a předsedkyní vlády. Předtím uvedla, že už konzervativce do řádných voleb v roce 2022 nepovede.

- V polovině letošního ledna britský parlament dohodu o vystoupení země z EU odmítl, Mayová představila plán B a koncem února se poprvé zmínila o možnosti odkladu brexitu. Poslanci dohodu odmítli i při druhém hlasování 12. března, třebaže se Mayová den předtím domluvila s předsedou EK Jeanem-Claudem Junckerem na doplňku ujednání, který zajišťuje, že EU se nebude snažit neomezeně dlouhou dobu uplatňovat tzv. irskou pojistku, jež je sporným bodem a má zabránit zavedení klasického hraničního režimu mezi Irskem a Severním Irskem.

- Po schválení odkladu brexitu unií 21. března se Mayová dál snažila prosadit třetí hlasování v parlamentu o brexitové dohodě, což po několika dnech podpořila příslibem své rezignace, pokud dokument bude přijat. Dolní sněmovna nicméně 29. března potřetí dohodu odmítla a EU poté 10. dubna umožnila Británii posunout lhůtu brexitu do 31. října.

- V květnu představila Mayová kompromisní plán, který označila za "novou brexitovou dohodu". Plán však vyvolal revoltu ve vládě a výzvy k odchodu Mayové.

- Kromě brexitu musela Mayová jako premiérka řešit například kauzu kolem otravy bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije nervovým jedem loni v březnu na jihu Anglie, která vedla k diplomatické roztržce s Ruskem. Potýkala se také s migrační krizí. Na jednáních EU hájila politiku své vlády, která byla proti rozdělení uprchlíků podle kvót.

- Mayová se narodila 1. října 1956 jako Theresa Brasierová, rodiče záhy přesídlili do Oxfordshiru. Vystudovala geografii na Oxfordu. Tehdy poznala svého manžela Philipa, nyní investičního bankéře, a to na studentské taneční party. Děti nemají. Pár seznámila jejich společná kamarádka - studentka na výměnném pobytu Bénazír Bhuttová, pozdější pákistánská premiérka, zavražděná v roce 2007.

- V 70. a 80. letech pracovala ve finančnictví, například v centrální bance. V letech 1986 až 1994 byla členkou městské rady jednoho z londýnských obvodů. V roce 1997 ji zvolili do parlamentu, v letech 2002 až 2003 byla jako první žena v historii výkonnou předsedkyní Konzervativní strany. Působila v několika stínových vládách. V květnu 2010 se stala ministryní vnitra a pro záležitosti žen a rovné příležitosti. Od roku 2012 byla už jen ministryní vnitra.

Témata:  Theresa Mayová Brexit

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

16. dubna 2024 17:29

Bezpečnostní problémy společnosti Boeing přetrvávají. Akcie od začátku roku ztratily třetinu své hodnoty

Společnost Boeing (BA), největší světový výrobce letecké techniky, je opět pod drobnohledem veřejnosti kvůli nedávnému incidentu, kdy se za letu oddělil kryt motoru, což vedlo k nouzovému přistání. Tento incident se přidává k řadě bezpečnostních problémů, kterým společnost čelí, včetně lednového incidentu s oddělením dveří, k němuž došlo jen několik dní před vypršením dohody s ministerstvem spravedlnosti. Pokud úřady zjistí porušení dohody, může Boeing čelit znovuotevření smrtelných případů z let 2018 a 2019.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Neberte si hypotéky. Brzo dostanete dotaci. Alespoň za to už bojují lobbisté

Komentář Vladimíra Pikory: Dnešní doba je plná nálepkování. Na každého se něco najde. Kdekdo je např. populista, ačkoli argumenty pro takové označení jsou obvykle na vodě. Podle mě je nálepkování falešné. Mnohdy je jen politicky motivované. Skutečný populismus je jinde. Příkladem klasického populismu, který se za populismus překvapivě neoznačuje, je návrh některých výrobců stavebního materiálu, developerů, a dokonce i bank na dotace hypoték.