Fiskální unie řeší jen jeden problém, a ještě ke všemu špatně

Fiskální unie podle ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Pavla Kohouta řeší jen jeden problém a ještě k tomu špatně. Kohout to uvedl v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce (OVM).

660
reklama

Podle Kohouta nyní probíhají v Evropě tři typy krize, a to dluhová, bankovní a krize obchodních bilancí.

"Smlouva o fiskální unii ale řeší jen jeden z těchto tří problémů, a to veřejné finance. A to ještě ke všemu špatně," uvedl Kohout.

Smlouva je podle něj v principu koncepčně chybná. "Pokud by se začala důsledně dodržovat, vedla by k daňovým závodům," upozornil Kohout.
 
"Myslíme si, že by se ČR měla k fiskální unii přidat a podepsat smlouvu o fiskální unii," řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
 
Podle něj Česká republika zbytečně vzbuzuje pochybnosti o tom, jak to doma myslí. "Máme obavy, abychom se nedostali mimo hlavní proud. Budeme i mimo summity a podobně. Když nesedíte u stolu, když se bude rozhodovat o eurozóně a Evropské unii, není to dobré," upozornil Špicar.
 
Vedoucí představitelé 25 zemí Evropské unie podepsali smlouvu o rozpočtové kázni, tzv. fiskální unii, v pátek. Fiskální pakt počítá s povinností zemí ukotvit do své legislativy pravidlo vyrovnaných strukturálních rozpočtů. Evropský soudní dvůr pak bude mít právo uvalit na země sankce, pokud se tak nestane.
 
Smlouvu o stabilitě, kooperaci a řízení, která je odpovědí na dva roky trvající dluhovou krizi v eurozóně a která přinesla nutnost záchrany Irska, Portugalska a Řecka, byla podepsána 25 z 27 členských zemí Evropské unie. Česká republika a Británie totiž dostály svým předchozím prohlášením a pakt nepodepsaly.
 
Podle Kohouta "nemusíme souhlasit s každou hloupostí, kterou vám předloží k podpisu". "Připadá mi to, že tato taktika donucování je něco, jako když pochybná firma pozve důchodce na párty zdarma a pak jim tam nutí, aby koupili vysavač za 50 tisíc," přirovnal Kohout.
 
"Když je v místnosti bomba a máme tam 25 amatérských pyrotechniků, kteří se v ní rýpají šroubovákem, tak je možná lepší vystoupit za dveře," řekl dále Kohout.
 
Podle Špicara jsme tak blízko za těmi dveřmi, že nás ten výbuch smete tak či tak. "Stále si myslím, že je lepší přispět radou, jak tu bombu odstranit, než trpělivě čekat za dveřmi, až oni to neopraví a ten výbuch nás semele. To si myslím, že by byla lepší politika," reagoval Špicar.
 
Smlouva bude platná v zemích eurozóny. V ostatních zemích Evropské unie, které ji podepsaly, vstoupí ale v platnost až od doby, kdy tyto státy přijmou euro. K tomu, aby smlouva začala platit, musí být ratifikována minimálně ve 12 ze 17 členských zemí eurozóny. Státy, které ji neratifikují, budou mít v budoucnu zablokovaný přístup k finančním prostředkům ze záchranného fondu eurozóny, který bude vytvořen v červenci, tedy z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM).
 
V rámci fiskální unie má platit tzv. "zlaté pravidlo" - země by ideálně měly dosáhnout přebytku během celého ekonomického cyklu. Strukturální deficit by neměl přesáhnout 0,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), a u zemí, kde je dluh k HDP pod 60 procenty, může dosáhnout deficit jednoho procenta.
 
Dále je ve smlouvě bod ´automatická náprava´, který znamená, že země musí, pokud nesplní cíl zlatého pravidla, implementovat opatření v daném časovém horizontu.
 
V rámci pravidel jsou zmíněny i „téměř“ automatické sankce, a to v případě, že deficit rozpočtu překročí tři procenta HDP, potom zemi hrozí finanční pokuta. Vyhnutí se sankci by mělo být obtížnější, když k zamítnutí pokuty by měla hlasovat kvalifikovaná většina zemí, což by mělo být obtížně dosažitelné.

Témata: krize

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky