Kam může růst rekordní nezaměstnanost v Česku? Až bublina praskne, bude zle
Česká republika je jednou ze zemí s nejmenším počtem nezaměstnaných lidí na světě. Podle statistik Eurostatu z konce loňského roku jsme spolu s Japonskem procentuálně na prvním místě v počtu lidí bez práce. Co se ale stane, až ekonomická bublina blahobytu praskne?
Nezaměstnanost v Česku se ještě loni pohybovala kolem 2,8 procenta. Po čtyřech měsících stagnací sice stoupla na 3,1 procenta, podle ekonomů je to ale jen přechodné. A nezaměstnanost v blízké době opět klesne.
S rekordně nízkou nezaměstnaností ale nebojuje jen naše země. Projevuje se v celé Evropě i v zámoří. Chybí pracovní síly a ačkoliv některá povolání postupně nahrazují roboti, tento trend je pomalý a potrvá ještě spoustu let, než dokáží stroje zastat lidskou práci natolik, aby se projevily na rostoucí nezaměstnanosti.
Jak dlouho ale lze napnutou ekonomiku udržet? Příklad z minulosti ukazuje, že moc dlouho ne. Nezaměstnanost ve Spojených státech činí 3,7 procent a i tam klesá na historické minimum. To se datuje do roku 1969, kdy nezaměstnanost dosáhla rekordně nízkých 3,5 procent.
A Ameriku zasáhla recese. O rok později už bylo bez práce více než šest procent lidí. A stejný trend hrozí i v Česku, potažmo v celé Evropě či na celém světě. Zatímco krize tlačí na růst mezd a zaměstnanci si mnou ruce, ekonomové jsou méně optimističtí. Trh práce podle nich naznačuje, že se recese blíží i nyní.
To ostatně potvrzuje podle magazínu Forbes i ekonomický analytik společnosti Clarity Financial LLC Jesse Colombo. Ten na příkladu Spojených států naznačuje budoucí vývoj ekonomiky a tvrdí, že zatímco dříve přicházela recese s pádem nezaměstnanosti pod 4 procenta, nyní se nacházíme ve stavu jakési bubliny, která uměle zvyšuje ekonomiku a posiluje finanční trhy.
Bublina ale podle něj nevydrží věčně a až praskne, přijde krize. Toho se ostatně bojí i ekonomové v Evropě. Německá Deutsche Welle zaznamenává první známky přehřáté ekonomiky, neboť roční spotřebitelské ceny rostou. Předpovídá, že stále napnutější trh práce a nízké úrokové sazby pravděpodobně zvýší inflaci.
Cyklus rozmachu a pádu je v dnešní ekonomice nevyhnutelný. Nikdo ale neví, jestli z něj budou mít zaměstnanci prospěch měsíce nebo roky. Pravděpodobně to ale dlouho nepotrvá. I podle týdeníku týdeníku The Economist směřuje svět k recesi, která bude nezvykle tvrdá. Ekonomika totiž nemá žádný manévrovací prostor.
Celosvětově je přitom situace velmi nestálá. Chudší země upadají do stále větších problémů a žádají o finanční injekce. Naopak ty bohatší bohatnou ještě více a rozvíjející se ekonomiky dnes představují zhruba 59 procent globálního ekonomického výkonu. To může být vážný problém v případě, kdy krize vypukne například v Asii, jako tomu bylo před pár desítkami let.
Doporučujeme
