Turbulentní rok MPSV: Ministerstvo hlavně přidávalo, reformy se kupředu neposunuly

V první Babišově vládě úřad řídila Jaroslava Němcová (ANO). Na začátku roku provedla změny, přeskupila sekce a odbory. Pro některé náměstky a další pracovníky tak už nebylo na ministerstvu místo. Řadu postů se dosud nepodařilo obsadit. Po nástupu druhé Babišovy vlády ministerstvo tři týdny vedl sociální demokrat Petr Krčál. Rezignoval kvůli podezření z opisování v diplomové práci. Krčála vystřídala na konci července jeho stranická kolegyně Jana Maláčová.

Němcová po svém nástupu zastavila přípravy e-neschopenky a informačních systémů z doby předchozího vedení v čele s Michaelou Marksovou (ČSSD). Odvolávala se na audity a podávala trestní oznámení, podle posledních zpráv jich bylo 11. Navrhla neúspěšně výrazné snížení dávek na bydlení a také důchodovou novelu se změnou složení penze, kterou pak prosazovala Maláčová. Ta opakovaně zmínila, že se podařilo pro příští rok zajistit rekordní růst důchodů. Zásluhy na tom si připisují politici ČSSD i ANO.

Důchodová novela ale dosavadní přidávání nemění, mění jen složení důchodu a rozdělení přidávané sumy. Posiluje tak solidaritu a oslabuje zásluhovost. Víc než dosud by měli dostávat lidé s nižší penzí, ostatním se růst důchodů přibrzdí. Od ledna se penze zvedne v průměru o 600 korun. Stejně by rostla i bez novely. K tomu vláda ale prosadila přidání 300 korun měsíčně všem důchodcům a důchodkyním. Bez tohoto kroku by totiž novela s největší pravděpodobností skončila pro narušení principu zásluhovosti u Ústavního soudu. O tisícikorunu si pak polepší také lidé nad 85 let.

Programové prohlášení obou Babišových kabinetů počítalo s přípravou důchodové reformy. Na ní resort ale pracovat nezačne. Podle Maláčové a premiéra Andreje Babiše (ANO) je potřeba nejdřív řešit "staré křivdy" jako někdejší zrušení dřívější penze pro lidi v náročných profesích a nižší penze žen.

Maláčová se letos soustředila hlavně na přidávání. Krátce po svém nástupu oznámila, že bude prosazovat navýšení životního minima od ledna. V koalici to zatím neprosadila. Navrhovala i růst minimální mzdy o 1500 korun, koaliční strany se nakonec dohodly na 1150 korunách. V září přišla ministryně s navýšením rodičovské o 40.000 korun, a to od pololetí 2019. O zbývajících 40.000 by se částka zvedla do konce volebního období. Koalice se nakonec shodla na přidání celých slibovaných 80.000 korun od roku 2020.

Ve Sněmovně uspěl i vládní záměr zrušit karenční dobu od července příštího roku, Senát novelu dolní komoře ale vrátil. Maláčová mluví také o uzákonění pěti týdnů dovolené, obědech pro školáky zdarma či o zálohovaném výživném od státu za neplatiče. Tyto návrhy, které zvyšují výdaje, ale přinesly řadu nesouhlasných komentářů například i na sociálních sítích.

Výměny v ministerském křesle zbrzdily přípravu nových informačních systémů. Němcová práce zastavila, Maláčová je znovu obnovila. Elektronické neschopenky se o rok opozdí, fungovat by měly od roku 2020. Hotové nejsou nové systémy pro vyplácení dávek a agendu zaměstnanosti, které měly být v provozu už od roku 2017. Ministerstvo tak muselo na další dva roky prodloužit smlouvu s nynějším dodavatelem, firmou OKSystem. Stát to bude zhruba miliardu.

Zpoždění nabrala příprava ucelené novely o sociálních službách i dalších zákonů. Nepodařilo se modernizovat péči o ohrožené děti. Babišův kabinet už oznámil, že slibovaný zákon o sociálním bydlení chystat nebude. Místo toho dá dotace na výstavbu bytů. K řešení situace v ghettech a jejich okolí ministerstvo práce spolu s ostatními resorty oprášilo návrhy z doby Sobotkovy vlády. Bez potíží se letos zavedly otcovská dovolená a tříměsíční ošetřovatelské volno.