Bohatí stále bohatnou. Víte, kolik je v Česku dolarových milionářů?

Světové ekonomiky a akciové trhy zažívají dobré výkonnostní období, což s sebou přináší i bohatnutí investorů. Skupina obyvatel, kterou Capgemini označuje jako high net worth individuals (dolaroví milionáři)1, meziročně zbohatla o 10,6 % a jejich celkové jmění se poprvé přehouplo přes hranici 70 bilionů dolarů.

Ilustrační fotografie
reklama

Současně se zvýšil i počet dolarových milionářů, jenž meziročně vzrostl o 1,6 milionu. Počet vysokopříjmových investorů (jejich investovatelný majetek je vyšší než 30 mil. dolarů) meziročně vzrostl globálně o 11,2 %. Dolaroví milionáři se podílí na celkovém světovém bohatství skoro ze 35 %. Více než 61 % všech dolarových milionářů pochází z USA, Japonska, Německa nebo Číny. Období růstu již probíhá šest let a mělo by dále pokračovat. Podle odhadů by se měl v roce 2025 majetek tzv. dolarových milionářů vyšplhat na více než 100 bilionů dolarů. Již druhý rok v řadě se investoři radovali z průměrných výnosů ve výši 20 %.

Čeští milionáři bohatnou dle světového průměru

Oproti minulému roku se počet dolarových milionářů v České republice zvýšil o 10,8 % na více než 28 tisíc. Jedná se o srovnatelný výsledek jako v případě světového průměru. Co se týče jejich majetku, vzrostl o 13 % na 68,5 miliard dolarů, což při současném kurzu činí 1,5 bilionu korun. Největší zásluhu na bohatnutí movitých investorů měl rostoucí HDP ve výši 4,6 %, 6,5% nárůst cen nemovitostí a výkonnost lokálních investičních trhů, jejichž celková tržní kapitalizace raketově vzrostla o 30 %.

Hrozba ve formě BigTech společností

Movití investoři často využívají služby investičních poradců (v reportu označeno jako wealth management). Investičním poradcům hrozí nebezpečí ve formě konkurence ze strany BigTech společností (společnosti jako Amazon, Facebook, Google nebo Alibaba). Ty již vstoupily do platebního businessu a nyní by chtěly do svého portfolia zařadit i poradenské služby. Existují dva nejpravděpodobnější scénáře jejich vstupu do odvětví. Prvním je čistá spolupráce BigTechu a poskytovatelů wealth managementu. Druhou možností je tzv. frenemy model spolupráce, kdy BigTech společnosti budou v roli přímého konkurenta, ale současně budou spolupracovat se společnostmi z oboru.

Existence bariér pro vstup BigTech společností na poradenský trh ve formě regulatorních požadavků a částečné nedůvěry investorů (kvůli netransparentnímu nakládání s osobními daty) v BigTech nahrává wealth manažerům, ale dříve či později se BigTech stane jejich velkým konkurentem. Capgemini odhaduje, že kdyby BigTech společnosti převzaly do své péče pouhá 0,3 % majetku spravovaného wealth manažery, dosáhly by dodatečného zisku ve výši 36 miliard dolarů ročně. Dle průzkumu Capgemini mezi bohatými investory v Q1 2018, 80 % klientů wealth management společností by bylo ochotno vyzkoušet služeb BigTech společností v horizontu jednoho roku.

Hybridní poradenství jako konkurenční výhoda

Řešením vstupu nové konkurence na trh je implementace tzv. hybridního poradenství1, kombinující osobní přístup poradců a nové technologie (např. umělá inteligence nebo využití simulačních modelů pro diverzifikaci portfolia – automatizované či self-service poradenství). Počet wealth management firem využívajících model hybridního poradenství sice meziročně vzrostl jen o 3,4 % (v současnosti ho využívá 28,6 % wealth management společností), ale dalších 57,1 % společností pracuje na jejich vývoji.

Hybridní model z části staví klienta do role poradce, který se dokáže samostatněji rozhodovat o svých investicích. 90 % dotázaných klientů považuje možnost využívat hybridní poradenství jako velmi nebo středně důležité. To vypovídá o měnícím se klientském spektru, které požaduje personalizovaný přístup podpořený technologiemi. Hybridní poradenství současně přispěje k větší produktivitě wealth manažerů (dokáží obsloužit více klientů), ušetření nákladů, větší personalizaci služeb a minimální chybovosti.

Negativní vztah investičních poradců ke kyptoměnám, investoři se o ně zajímají

Kryptoměnové nadšení vyvrcholilo na konci roku 2017, kdy se cena nejznámější kryptoměny Bitcoin vyšplahala téměř na 20 tisíc dolarů. Téměř 55 % dotázaných movitých investorů odpovědělo, že je kryptoměny zajímají jako potenciální investice. Kryptoměny se po skončení období růstu vyznačují značnou cenovou fluktuací, přesto jsou investory často chápány jako zajímavý prostředek k uchování hodnoty a jako spekulativní nástroj. Kvůli zmíněné fluktuaci a nevyzrálosti trhu nejsou wealth management společnosti ochotné poskytovat kryptoměnové investiční poradenství (tyto skutečnosti jsou jedny z bariér masové adopce kryptoměn). 71 % dotázaných dolarových milionářů mladších 40 let by uvítalo možnost získat informace ohledně investičních rad do kryptoměn od svého wealth manažera. V porovnání s dolarovými milionáři nad 60 let (pouhých 13 % z nich by takové rady uvítalo) se jedná o zajímavý výsledek a vypovídá o zájmu mladší generace investovat do atypických oblastí.

Pár slov závěrem

Bohatí stále bohatnou a BigTech společnosti mají zájem poskytovat služby s přidanou hodnotou v oblasti investic a správy majetku. Dle odhadů by si BigTech společnosti dokázaly ukrojit až neuvěřitelných 12 bilionů dolarů. Teď je míč na straně wealth manažerů, většinou reprezentujících velké banky, kteří se musí tržně adaptovat kvůli měnícím se potřebám zákazníků. Hybridní poradenství kombinující klasický přístup a již zmíněné nové technologie bude konkurenční výhodou pro implementující společnosti a povede ke snížení rizika ztráty klientů, kteří by mohli odejít ke konkurenci nebo přímo k BigTech společnostem. Ty dost často fungují na freemium nebo úplně bezplatném modelu, což by mohlo být lákadlem pro část klientely. Na druhou stranu, nedůvěra k BigTech společnostem kvůli netransparentnímu nakládání s osobními daty a know-how poradenských společností by mohly hrát do karet tradičním hráčům na trhu. Přes všechny překážky je budoucnost wealth managementu v hybridním poradenství a BigTechu.

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky