Vláda chce přidávat peníze nejen důchodcům

Mezi hlavní výdajové priority vlády v návrhu státního rozpočtu na příští rok patří zvýšení starobních důchodů, větší objem peněz na platy ve školství, zvýšení rodičovské nebo posílení rozpočtu ministerstva obrany. Vláda chce v příštím roce prostřednictvím rozpočtu vydat 1,618 bilionu korun a naopak chce získat 1,578 bilionu na příjmech. Schodek navrhuje na úrovni 40 miliard, což je stejně jako letos.

Ilustrační fotografie
reklama

Rozpočtem se bude ve středu zabývat sněmovní rozpočtový výbor. Sněmovně vydá doporučení, zda má navrhovaný schodek v prvním čtení schválit.

Proti letošnímu schválenému rozpočtu mají příjmy i výdaje státu vzrůst shodně o 112,8 miliardy korun. Na daních včetně pojistného by měl státní rozpočet získat 1,405 bilionu, z toho na samotných daních by mělo přitéct 819 miliard korun, což je meziroční nárůst o téměř 50 miliard.

Nejvýraznější příjmovou položkou z oblasti daní bude daň z přidané hodnoty, na kterou chce stát do rozpočtu získat téměř 320 miliard korun. Na daních z příjmů chce získat 303 miliard a na spotřebních daních téměř 166 miliard.

V příštím roce se v důsledku přijatého zákona rozšíří elektronická evidence tržeb na všechny zbývající obory, jako jsou řemeslníci, svobodná povolání, zemědělství nebo doprava. Vláda odhaduje přínos na 1,1 miliardy korun. Na druhé straně proti tomu bude působit snížení DPH na některé položky, jako jsou stravovací služby, točené pivo nebo vodné a stočné. To má mít negativní vliv v objemu 1,6 miliardy. Od 1. ledna se má také snížit DPH na teplo na deset procent. To by mělo znamenat negativní dopad 1,2 miliardy korun.

O téměř 50 miliard proti letošnímu rozpočtu mají současně vzrůst výdaje na sociální dávky, které by si tak měly vyžádat 652 miliard korun. Platba státu za státní pojištěnce do systému zdravotního pojištění se má zvýšit o 3,5 miliardy na 76,8 miliardy.

O pětinu se mají zvýšit výdaje na investice. V absolutních číslech je to meziroční nárůst o zhruba 24 miliard na 146,2 miliardy korun. Na nízký objem peněz na investice v minulosti poukazoval Nejvyšší kontrolní úřad. Víc peněz dostane ministerstvo obrany a posílit se mají i výdaje na bezpečnost ve všech kapitolách, kterých se to týká.

Návrh rozpočtu počítá se zpomalením tempa reálného růstu hrubého domácího produktu z letošních 2,4 na 2,2 procenta. Hlavním tahounem růstu by měla zůstat domácí poptávka. Průměrná míra inflace by měla klesnout z 2,7 na 2,4 procenta.

Mezi riziky světového ekonomického vývoje vláda uvádí, že dosud se nepodařilo schválit dohodu o vystoupení Británie z EU. "Další vývoj je tak mimořádně nejistý a riziko 'tvrdého brexitu' značné," varuje vláda. Jde podle ní o zásadní zdroj nejistot. Předpokládá však, že se odchod Británie nakonec uskuteční i s dohodou. "Pro silně exportně orientovanou českou ekonomiku představuje další negativní riziko zostřující se napětí v obchodních vztazích mezi Spojenými státy americkými a Čínou," uvádí vláda.

Současně varuje, že nezanedbatelným rizikem pro českou ekonomiku by mohlo být další zdražování nemovitostí. Některé domácnosti by při zhoršení ekonomické situace nebo při zvýšení tržních sazeb nemusely být schopny splácet úvěr, což by mohlo mít dopad i na finanční sektor.

Vybrané údaje z návrhu státního rozpočtu na příští rok v miliardách Kč:

položka skutečnost 2018 rozpočet 2019 návrh rozpočtu 2020
příjmy státního rozpočtu 1403,9 1465,3 1578,1
výdaje státního rozpočtu 1401 1505,3 1618,1
saldo +2,9 -40 -40
příjmy z daní a poplatků 727,1 768,9 818,6
příjmy z pojistného na soc. zabezpečení 513,3 556,4 586,4
sociální dávky 556,5 601,9 651,7
neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím 17 16,6 16
kapitálové výdaje (investice) celkem 116,5 122,3 146,2

Zdroj: návrh státního rozpočtu na rok 2020, sněmovní tisk 605.

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky