Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Počet lidí se spořením na penzi klesá, letos ubylo 16 tisíc účastníků

CZK
CZK
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, letos mírně klesá. Na konci prvního pololetí si takto spořilo 4,425 milionu lidí, o 16.000 méně než na konci loňského roku. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí (MF), které má ČTK k dispozici.

V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, bylo 2,881 milionu lidí. To bylo o 107.000 méně než na konci roku 2021. Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, má 1,544 milionu lidí, o 92.000 více než v prosinci 2021, ukazují data.

Za první pololetí letošního roku činil objem vyplácených státních příspěvků na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření 3,8 miliardy Kč. Průměrný měsíční státní příspěvek na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření vzrostl proti konci roku 2021 o dvě koruny na 148 Kč. Průměrný měsíční státní příspěvek vyplaceného na penzijní připojištění činil 141 Kč (nárůst o jednu korunu) a na doplňkové penzijní spoření 162 Kč (nárůst o jednu korunu).

Objem příspěvků účastníků penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření v pololetí dosáhl 20,2 miliardy Kč. Průměrný měsíční příspěvek účastníka penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření klesl proti konci roku 2021 o osm korun na 788 Kč. Průměrný měsíční příspěvek účastníka klesl o 14 Kč na 767 Kč. V případě účastníka doplňkového penzijního spoření setrvala na hodnotě 829 Kč.

Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.

Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Z původních 44 fondů jich zbylo devět.

Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve středu uvedl, že stavební a penzijní spoření je třeba modernizovat tak, aby zajišťovala pro střadatele vyšší výnosnost a současně bezpečnost. Možné snížení či úplné zrušení příspěvku ke stavebnímu spoření, který nyní činí maximálně 2000 korun ročně, připustil v minulou neděli v České televizi ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v souvislosti se snahou hledat úspory ve státním rozpočtu na příští rok.

Počet účastníků penzijního připojištění ve fondech třetího pilíře:

rok počet v milionech 2000 2,37 2001 2,53 2002 2,62 2003 2,74 2004 2,96 2005 3,28 2006 3,59 2007 3,94 2008 4,21 2009 4,39 2010 4,53 2011 4,57 2012 5,13 2013 4,96 2014 4,80 2015 4,64 2016 4,54 2017 4,47 2018 4,45 2019 4,46 2020 4,42 2021 4,44 1. pololetí 2022 4,43

Zdroj: MF

Témata:  penzijní spoření lidé důchody finance

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

22. dubna 2024 18:27

Vysoké úroky povzbuzují ekonomiku, soudí američtí finančníci i ekonomové. MMF ale varuje

Mezinárodní měnový fond (MMF) se v minulém týdnu nezvykle ostře pustil do Spojených států. Vadí mu jejich rozhazovačnost. Ta jim prý sice dopomáhá k impresivnímu ekonomickému růstu, leč není dlouhodobě udržitelná. Přílišné výdaje Washingtonu mohou podle MMF celosvětově opětovně zvýšit inflaci a ohrozit rozpočtovou a finanční stabilitu. Jinými slovy, hrozí, že za velké americké dluhy nakonec zaplatíme všichni – ať už krizemi či pořádnou inflací.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy