Rodiče, kteří od března zůstali doma s dětmi kvůli zavřeným školám během epidemie koronaviru, budou dostávat vyšší ošetřovné. Stoupne ze 70 na 80 procent redukovaného výdělku. Změnu zákona dnes podepsal prezident Miloš Zeman. ČTK o tom informoval jeho mluvčí.
Živnostníci mají dnes poslední možnost podat žádost o ošetřovné za únor. Program se uzavře ve 23:59. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které musely kvůli uzavření škol a sociálních zařízení omezit podnikání z důvodu péče o dítě do deseti let nebo handicapovaného člověka, mohly o příspěvek za druhý měsíc letošního roku žádat od 19. března. Na podporu je připraveno 250 milionů korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chystá výzvu za březen.
O zvýšení ošetřovného pro rodiče, kteří kvůli epidemii koronaviru zůstali doma s dětmi kvůli zavřeným školám, rozhodne Senát příští středu. Určil to dnes organizační výbor horní komory. ČTK to oznámila senátní tisková tajemnice Sue Nguyen.
KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY: Pandemie v příštím roce zřejmě dopadne i na starobní důchodce. Dočkají se totiž výrazně slabšího růstu důchodu, než jakého se dočkávali po čtyři léta, v období 2018 až 2021. V porovnání s nárůstem z let 2019 až 2021 by měl být nárůst příští rok jen ani ne poloviční, jak zachycuje tabulka níže.
Živnostníci mohou ode dneška žádat o ošetřovné za únor. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) přístup do on-line formuláře otevřelo v 09:00, žádosti bude přijímat do 19. dubna.
Ministerstvo práce nyní nepřipravuje návrh na vyplacení zvláštního příspěvku seniorům k penzi. Rozhodne se až podle toho, jak bude vypadat valorizace penzí v příštím roce. Na tiskové konferenci ČSSD to řekla její místopředsedkyně a ministryně práce Jana Maláčová.
Výdaje na dávky v hmotné nouzi i počet příjemců loni vzrostly. I přes koronavirovou epidemii a krizi byly ale vyplacená suma a množství těch, kteří peníze od státu dostávali, za posledních devět let druhé nejnižší.
Ministerstvo práce nyní navrhuje zvýšit krizové ošetřovné kvůli zavřeným školám ze 70 na 80 procent redukovaného výdělku. Upravilo tak svůj původní návrh s navýšením na 100 procent. Vyplývá to z poslední verze návrhu zákona, který zveřejnila na webu vláda. Předlohu ministerstvo upravilo poté, co Sněmovna nepodpořila dočasné zavedení stoprocentní nemocenské pro lidi v karanténě. Vyšší dávka by se měla vyplácet od března. Novelu projedná kabinet.
Důchodový systém v Česku skončil v minulém roce v propadu 40,55 miliardy korun. Schodek je ale nižší než za jednotlivé roky 2011 až 2014 po minulé krizi. Příjmy z odvodů loni meziročně klesly zhruba o 8,9 miliardy korun. I přes epidemii a omezení byla roční vybraná suma na pojistném od začátku století druhá nejvyšší. Výdaje naopak proti předchozímu roku vzrostly zhruba o 48 miliard. Dosáhly téměř 526 miliard korun. Vyplývá to z údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění.
Od 27. února platí na území České republiky nový nouzový stav. Tento stav by měl trvat 30 dní. Od 1. března došlo vzhledem k současné epidemické situaci k úpravě celé řady pravidel a výjimek. Jedno z nejpřísnějších opatření se týká rovněž školství.
Vláda schválila návrh zákona s dočasným zvýšením nemocenské ze 60 na sto procent výdělku. Vyšší dávku by lidé mohli pobírat v březnu a dubnu. Na twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní normu projedná v úterý Sněmovna a ve středu Senát. Poté by ji měl k podpisu dostat prezident.
Přídavky na děti se možná zvýší zhruba o čtvrtinu. Rozšířit by se měl také okruh rodin, které na ně mají nárok. Změny přinese vládní novela o sociální podpoře, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Ročně by to mělo stát 3,6 miliardy korun navíc. Předlohu nyní projedná sociální výbor. Bude na to mít měsíc místo obvyklých dvou.
Živnostníci mají dnes poslední možnost požádat o ošetřovné za listopad. Příjem žádostí končí ve 23:59. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které musely kvůli uzavření škol a sociálních zařízení omezit podnikání z důvodu péče o dítě do deseti let nebo handicapovaného člověka, mohly o ošetřovné za jedenáctý měsíc podávat žádosti od 21. prosince.
Kdyby v Česku letos výrazněji rostly ceny a lidé měli výdaje kvůli epidemii, sociální demokraté ve vládě znovu navrhnou vyplacení mimořádného příspěvku k důchodu. Na tiskové konferenci strany to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní bude záležet na vývoji ekonomických ukazatelů. Příspěvek 5000 korun k důchodu vláda schválila loni měsíc před krajskými volbami. Bonus pak podpořil i Parlament a prezident. Senioři peníze dostali v prosinci. Státní rozpočet na to vydal 15 miliard korun.
Pokud Sněmovna nestihne do konce ledna schválit nový kurzarbeit, mohly by firmy v krizi zůstat od března bez státní podpory. Hrozí pak skokový nárůst nezaměstnanosti. Na tiskové konferenci to dnes řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Vláda prodloužila program Antivirus do konce února. Podnikům, na které dopadla nařízená omezení kvůli epidemii a koronavirová krize, bude stát dál poskytovat příspěvky A i B. Na twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Program měl skončit se závěrem roku.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zveřejnilo výzvu k programu ošetřovné pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) za listopad. Žádosti bude přijímat od pondělí 21. prosince do 21. ledna. Pro živnostníky je připraveno 250 milionů korun, v případě potřeby bude částka navýšena. ČTK to dnes sdělila mluvčí resortu Štěpánka Filipová.
Trojice ministrů dostala za úkol připravit návrh na případné zvýšení nemocenské kvůli covidu. Má to motivovat lidi, aby se nechávali testovat. Po dnešním jednání tripartity to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) jsou dvě verze - buď vyšší nemocenská, nebo zvláštní příspěvek pro lidi, kteří mají pozitivní PCR test a dodržují izolaci.
Na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému si na konci letošního třetího čtvrtletí spořilo 4,423 milionu lidí. Bylo to o 32.000 méně než na konci loňského roku. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí, které má ČTK k dispozici.
Živnostníci mají dnes poslední den k podání žádosti o ošetřovné za říjen. Příjem žádostí končí ve 23:59. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které musely kvůli uzavření škol a sociálních zařízení přerušit podnikání z důvodu péče o dítě do deseti let nebo handicapovaného člověka, mohly o ošetřovné za říjen žádat od 9. října. Dotaci budou moci čerpat i za listopad. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které program připravilo, by mělo další výzvy vyhlásit koncem týdne, příjem žádostí by měl být zahájen 14. prosince, sdělila ČTK mluvčí resortu Štěpánka Filipová.
Za neplatiče alimentů bude výživné na děti pravděpodobně platit stát, který je chce po dlužnicích vymáhat. Úřady práce budou na nezaopatřené dítě vyplácet maximálně 3000 korun měsíčně, a to nejvýše dva roky. Státní pokladnu to bude stát zhruba miliardu korun ročně. Senátní sociální výbor s tím dnes souhlasil. Horní komora o předloze rozhodne příští týden.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) začala dnes s odesíláním příspěvku 5000 korun k důchodu. Starobní, invalidní a pozůstalostní penze pobírá 2,88 milionu lidí. Víc než dvě třetiny z nich dostanou pětitisícový bonus na účet. Na všech kontech by měl být zhruba do konce příštího týdne. Zbytek lidí ho pak obdrží poštovní poukázku, a to nejpozději do 15. prosince. ČTK to dnes sdělilo ministerstvo práce.
Návrh na zvýšení přídavků na děti by měla v pondělí projednávat vláda. Vládní koalice se přiblížila k dohodě na podobě úpravy dávky. ČTK to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Jak kompromis vypadá, nechtěla přiblížit. Vládní strany se dosud nemohly shodnout na tom, kolik dětí by mělo dávku dostávat. Dohoda naopak byla na zvýšení částek o 26 procent od ledna.
23. dubna 2024 19:38
23. dubna 2024 19:19
23. dubna 2024 12:35
23. dubna 2024 10:49
23. dubna 2024 9:29
22. dubna 2024 22:13
22. dubna 2024 22:13
22. dubna 2024 20:08
22. dubna 2024 18:27
19. dubna 2024 14:49
19. dubna 2024 13:46
18. dubna 2024 12:55
Spotřebitelé se dnes mohou velmi často setkat s nabídkou prodloužené záruky na zboží, které kupují. Někdy bývá tato smluvní záruka nabízena automaticky, jindy je za příplatek. Nemálo spotřebitelů si tak prodlouženou záruku přikoupí, zejména na spotřební elektroniku, která bývá na poruchy náchylná. Někteří z nich však mohou být posléze nepříjemně překvapeni, když jim s reklamací nevyhoví, buď kvůli podmínkám smluvní záruky, nebo protože se vlastně vůbec nejedná o záruku, ale o pojištění. Na co by si měl spotřebitel pozor, než si za takovou nadstandardní službu připlatí?
Zdroj: Marie Dvořáková
