Nízké důchody v Česku - Zlobme se i sami na sebe

Problematika penzí je složitější, než se zdá. Důchody stojí státní rozpočet přes 380 miliard korun a ačkoliv příjmy státu stoupají, penze z nich ukrojí velkou část. Do budoucna není předpoklad, že by se tento trend měl zlepšovat, protože seniorů přibývá, a ti chtějí stále více peněz.

Nutno dodat, že vcelku po právu. Penze by se měly zvyšovat podobně jako stoupá minimální nebo průměrná mzda, a služby se také nezlevňují. Naopak, v době, kdy firmám chybí zaměstnanci, musí řada z nich ceny navýšit, aby si mohla dovolit přijmout pracovní síly, které pod určitý plat pracovat nepůjdou.

Překvapivě je ale toto výhodné i pro seniory. Zaměstnanci totiž musí odvádět peníze z platu na sociální pojištění. A ačkoliv je vysoká zátěž demotivační jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele, senioři na ní těží. Čím vyšší budou mít lidé mzdy, tím více se odvede státu a tím vyšší budou důchody.

Obecně vzato je systém k seniorům spravedlivý a patří ve světe k těm lepším. To ale neřeší fakt, že někomu přistane na účtu po desítkách let práce třeba jen 10 tisíc korun. Z nich má zaplatit bydlení, stravu, léky, ošacení, služby a další položky.

V takovém případě může vinu hledat na dvou stranách. Jednou z nich jsou právě zaměstnavatelé, resp. zaměstnanci. Pokud dosáhnou na vyšší mzdy, budou se mít senioři lépe. Problém je v tom, že Česká republika stále zůstává tzv. montovnou. Zemí, v níž je práce na většině pozic levná.

Česku chybí mezinárodně významné firmy, které by měly zahraniční přesah, které by po světě zaměstnávaly tisíce lidí. Vysoké odvody jsou navíc tak zatížené státem, že jsou pro zaměstnavatele demotivační, neboť ví, že čím více zaměstnanci dá, tím více státu odvede, a nakonec si zaměstnanec zase tak moc nepomůže. A namísto toho, aby se ulehčila práce podnikatelům, se i jim utahuje smyčka.

Jednou z možností, jak navýšit důchody, je tedy podle ekonomů navýšit mzdy. K tomu ale musí být i jiný impuls, než jen nedostatek zaměstnanců, protože tak napnutý stav by neměl dlouhého trvání. Tento impuls ale Česká republika, poskytující prostor zahraničním firmám se zahraničními zaměstnanci, které své daně odvádějí v jiných zemích, nemá. Naopak ročně přichází i miliardy.

Druhým důvodem nízkých mezd je nezodpovědnost samotných zaměstnanců, tedy dnes už seniorů. ČSSZ totiž eviduje pouze výdělky, které jsou tzv. vyměřovacím základem pro výpočet důchodu. Pobírání části mzdy tzv. na ruku má velký vliv na výši nejen starobního, ale i důchodu invalidního či pozůstalostního.

Potvrzují to i zkušenosti pracovníků ČSSZ a okresních správ sociálního zabezpečení, kteří ve své praxi zaznamenávají rozčarování některých žadatelů o důchod už při sepisování žádosti, ale zejména poté, co se lidé seznámí s výší důchodu, který jim byl vypočten na základě odpracovaných let a příjmů. 

Teoretický recept na navýšení mezd je tedy poměrně jednoduchý. Stačí nepracovat načerno, nepobírat peníze na ruku, a snažit se o růst mezd. Z praktického hlediska ale současným seniorům nic z toho nepomůže a jejich jedinou možností je částečný návrat do práce, nebo víra v to, že každoroční zvýšení ze strany státu bude větší, než zdražování služeb.