Politici se bojí, že budou muset snížit důchody. Krásné penze mít nebudete, vzkázali

Důchody jdou nevděčné politické téma. Zabránit jejich zvyšování je nepopulární krok, který voliči neocení. Naopak jejich navyšování zatěžuje státní kasu, což se zákonitě projeví v jiné oblasti. Lidé jsou proto po právu nejistí, co se týče jejich budoucnosti. A politici jim to neulehčují.

Ilustrační foto
reklama

Koalice a opozice se shodnou málokdy. Na druhou stranu ale máloco vyvolává takovou bouři, jako debata o výši penzí. Důchody jsou přitom stěžejní pro každého z nás, a to zdaleka nemají jen finanční význam.

Na penzi má po určité odpracované době nárok každý. Svým způsobem je to renta, kterou lidé dostávají za to, že se celý život podílejí na ekonomice státu, podporují spotřebitelský trh a platí daně. Na druhou stranu jsou ale senioři o poznání méně ekonomicky aktivní skupinou, než lidé v produktivním věku.

Svou zásluhu na tom má i fakt, že penze nejsou v Česku kdovíjak závratné. Jejich průměrná výše se pohybuje kolem 13 tisíc korun, a z toho zaplatit nájem, stravu nebo léky, bývá někdy problém. Stejně jako klasické rčení, že na průměrnou výši čehokoliv více jak polovina lidí ani nedosáhne.

Penze jsou prostě problém, a vláda si jej uvědomuje. V pátek proto poprvé zasedla nová důchodová komise, která se bude nejprve zabývat nespravedlivostí v penzijním systému. Tedy například na to, proč mají ženy menší penze než muži. Nemělo by to být v době, kdy klesá porodnost, spíše naopak? Penze totiž s přibývajícím počtem dětí u matek klesají, pak se ale stát nemůže divit, že ženy raději upřednostní pracovní život.

Skupina má také za cíl řešit otázky související s příjmy a udržitelností nynějšího důchodového systému. Sama vládní ČSSD ale jedním dechem dodává, že Češi se hezkých důchodů nedočkají. Naposledy to zaznělo v České televizi před pár dny, kdy poslanec Roman Sklenák řekl: "Jestli si někdo myslí, že vymyslíme nový mechanismus a všichni najednou budou mít krásné důchody a státní rozpočet bude v přebytku, tak tak to není."

Smutné je, že i podle jiných politiků je teď otázkou ne to, o kolik penze vzrostou, ale jestli vůbec porostou. Někteří se totiž bojí, že by se mohly začít snižovat. To je problém i například podle senátora Marka Hilšera, který upozornil, že by se důchody mohly snížit zásadně.

"Je to naprosto jednoduché. Máme příjmy, máme výdaje. Pokud nebudou příjmy dostatečné, tak generace Husákových dětí na důstojný důchod mít nebude, pokud se už dnes nezačne s problematikou něco dělat," obává se.

Na to, aby člověk zjistil, že je situace bezútěšná, ale není třeba sledovat jen televizi. Ani ekonomické prognózy totiž nejsou líbivé. V roce 2020 by mělo do valorizace putovat asi 21 miliard, v roce 2022 už je to jen 18,5 miliardy. V praxi to znamená, že zatímco letos si senioři polepšili o zhruba 900 korun, příští rok by to mělo být o několik stokorun méně.

Navzdory ekonomickým prognózám, které jsou pro letošní rok ještě příznivé, tak penzisté dostanou ke starobním důchodům jen zhruba 700 korun. Méně než tomu bylo loni po loňském ekonomicky silném roce. Pokud to samozřejmě v průběhu letošního roku projde. Je ale potřeba se také ptát, o kolik zdraží potraviny a služby. I přes možné navýšení na tom totiž penzisté mohou být ještě hůře.

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky