Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Platy státních zaměstnanců: O kolik si tito lidé polepší?

CZK
CZK
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Stát plánuje v příštím roce vydat na platy zaměstnanců státu o 13,3 miliardy korun víc než letos. Celkem by si měly tyto výdaje vyžádat 252,4 miliardy korun. Pro stát by mělo proti letošku pracovat téměř o 7000 lidí víc. Přibýt by měli hlavně učitelé. Zaměstnanci státu by si měli polepšit v průměru měsíčně o 1491 korun a brát by měli 41.561 korun měsíčně. Počítá s tím návrh státního rozpočtu na příští rok, který vláda předložila Sněmovně.

Spor o nárůst platů státních zaměstnanců byl důvodem, proč koaliční ČSSD návrh rozpočtu ve vládě nepodpořila. Předseda strany Jan Hamáček chce pro vybrané profese navýšení až o 3000 korun měsíčně.

Průměrný plat ve státním sektoru by se měl v příštím roce podle návrhu nominálně zvýšit o 3,7 procenta. Podle posledních údajů Českého statistického úřadu vzrostla průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí na 38.275 korun, což byl meziroční nominální růst o 11,3 procenta. Podle statistiků se do toho ale promítlo vyplácení mimořádných odměn zdravotníkům za boj s covidem.

Ministerstvo financí v srpnové predikci odhadlo, že v příštím roce by nominální růst mezd mohl zpomalit z letošních 5,3 procenta na 3,3 procenta. Zatímco letos by měla podle této predikce představovat průměrná mzda za celý rok 37.538 korun, v příštím roce by mohla vzrůst na 38.764 korun.

Do platového vývoje se podle důvodové zprávy k rozpočtu promítlo rozhodnutí vlády přidat plošně 1400 korun měsíčně na všechna místa, která pokrývá státní rozpočet. Výjimku tvoří regionální školství s navýšením objemu peněz na platy o 3,5 procenta. Průměrný plat státních zástupců a od nich odvozených profesí má vzrůst na 117.374 Kč měsíčně.

Počet státem placených míst se má podle návrhu rozpočtu zvýšit o 6948 míst a stát by měl vyplácet 489.218 lidí. Nejvyšší podíl na tomto nárůstu, a to 4914 míst, má mít regionální školství. Stát chce také přibrat 1932 vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů. Úředníků zaměstnaných podle služebního zákona má přibýt 267. Některá místa ale mají zaniknout. Například u Finanční správy má ubýt 200 přepočtených míst v souvislosti se zrušením daně z nabytí nemovitostí, což by mělo ušetřit 100 milionů korun. Ministerstvo zdravotnictví se chystá zrušit 158 míst v souvislosti s utlumením projektu Chytrá karanténa.

Ministerstvo obrany se naproti tomu chystá v rámci budování armády nabrat 550 vojáků a 50 civilistů, což by si mělo vyžádat 284 milionů korun. Ministerstvo vnitra chce vytvořit 1000 nových míst pro policisty.

Platy soudců, státních zástupců a ústavních činitelů mají vzrůst o 6,1 procenta. Návrh rozpočtu počítá s celkovou sumou na platy ústavních činitelů 6,02 miliardy korun. Na platy poslanců má jít 276,5 milionu a na platy senátorů 117,8 milionu korun. Sněmovna má ale v příštím týdnu projednávat návrh premiéra Andreje Babiše (ANO), který platy politiků pro příštích pět let zmrazuje na letošní úrovni.

Témata:  státní zaměstnanci platy / mzdy Peníze

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

18. dubna 2024 12:55

Koupil jsem si prodlouženou záruku, nebo je to pojištění?

Spotřebitelé se dnes mohou velmi často setkat s nabídkou prodloužené záruky na zboží, které kupují. Někdy bývá tato smluvní záruka nabízena automaticky, jindy je za příplatek. Nemálo spotřebitelů si tak prodlouženou záruku přikoupí, zejména na spotřební elektroniku, která bývá na poruchy náchylná. Někteří z nich však mohou být posléze nepříjemně překvapeni, když jim s reklamací nevyhoví, buď kvůli podmínkám smluvní záruky, nebo protože se vlastně vůbec nejedná o záruku, ale o pojištění. Na co by si měl spotřebitel pozor, než si za takovou nadstandardní službu připlatí?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy