Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Platy v Evropě: Jsou Češi jen chudí příbuzní?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Jsme na tom stejně jako Estonci a téměř stejně jako Američané nebo Japonci. Vyplývá to alespoň ze srovnání minimální mzdy vůči průměrné. Právě v těchto státech je minimální gáže o trochu více než třetina té průměrné. Vyplývá to ze statistik OECD.

V Česku je minimální mzda od letošního ledna 11000 Kč. Podle statistik OECD je minimální mzda ve výši 36 % průměrné mzdy. Jak už bylo řečeno stejně dopadli Estonci, o trochu lépe Američané a Japonci, kteří dostávají minimální mzdu ve výši 38 % průměrné.

Na vrcholu žebříčku se umístilo Turecko. U nich je minimální mzda ve výši 73 % průměrné. Ale není jim co závidět, protože průměrná turecká mzda je v přepočtu jen okolo 14 tisíc korun. Lépe na tom jsou Francouzi, jejichž minimální mzda je v přepočtu asi 40 tisíc korun. Nicméně je nutno podotknout, že ve Francii jsou trochu vyšší životní náklady.

Minimální mzda zaručuje minimální výdělek za vykonanou práci. V Česku byla poprvé zavedena v únory 1991 a od té doby změnila několikrát svoji výši. Například loni v srpnu se zvýšila z 8 tisíc na 8500 Kč, nyní již dosahuje 11 tisíc. Pro zajímavost minimální mzda v roce 1991 byla 2000 Kč.

Podle názorů některých ekonomů, ale není pro pracovní trh prospěšná. Protože řada nezaměstnaných lidí by byla ochotna pracovat i za částku nižší, ale protože zaměstnavatelé musí podle zákona platit alespoň minimální mzdu, nezaměstnají je, protože se jim to nevyplatí.

Témata:  platy / mzdy EU CZK

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

22. dubna 2024 18:27

Vysoké úroky povzbuzují ekonomiku, soudí američtí finančníci i ekonomové. MMF ale varuje

Mezinárodní měnový fond (MMF) se v minulém týdnu nezvykle ostře pustil do Spojených států. Vadí mu jejich rozhazovačnost. Ta jim prý sice dopomáhá k impresivnímu ekonomickému růstu, leč není dlouhodobě udržitelná. Přílišné výdaje Washingtonu mohou podle MMF celosvětově opětovně zvýšit inflaci a ohrozit rozpočtovou a finanční stabilitu. Jinými slovy, hrozí, že za velké americké dluhy nakonec zaplatíme všichni – ať už krizemi či pořádnou inflací.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy