Pozor na brigády načerno. Bez písemné smlouvy se studenti svých peněz často nedočkají
Léto je pro mnoho studentů časem přivýdělku, ale i hořkých zklamání. Na jednorázových brigádách pracují bez smlouvy a formality týkající se mzdy neřeší. Zaměstnavateli většinou důvěřují, že dostanou slíbenou částku na ruku, že smlouvu sepíší až „po zaučení“ nebo tehdy, „až přijde pan majitel“. Pokud však naletí a marně se po odvedení práce dožadují výplaty, nemají bez písemného ujednání žádné páky, jak peníze z podvodníka vymoci.
„Negativní zkušenosti s nezaplacenými brigádami mají studenti převážně v pohostinství na pozicích číšník, servírka nebo hosteska. Student pracuje ,na zkoušku‘ v dobré víře, že brzy dostane pracovní smlouvu, ale po pár dnech bez výplaty ho majitel nahradí dalším zájemcem s odůvodněním, že se neosvědčil. Jelikož brigádník nemá nic sepsaného, dokazovat svá práva bude jen těžko,“ popsal běžné praktiky sezonních zaměstnavatelů Tomáš Medřický, ředitel portálu epohledavky.cz.
Odborníci proto doporučují mít vždy připravenou stručnou písemnou dohodu, bez složitých ustanovení, kterou bude zaměstnavatel na místě hned ochoten podepsat. V ní je třeba uvést zaměstnavatele i zaměstnance, o jaký druh práce jde, v jakém období, případně na kolik hodin, a za jakou finanční odměnu. To vše zabere jen pár minut. Trvat by na tom měl každý brigádník ještě před započetím práce.
„Pokud se sám zaměstnavatel nemá k předložení vlastní smlouvy nebo se zdráhá cokoli se studentem sepsat, je jasné, že nemá úplně čisté úmysly. Písemná smlouva je přitom i pro zaměstnavatele důležitým dokumentem v případě náhlé úřední kontroly nebo zranění brigádníka při výkonu práce,“ upozornil Tomáš Medřický.
S brigádníky se nejčastěji uzavírají dohody o provedení práce do 300 hodin. „I ty však musí být sepsány písemně!“ varuje před ústními sliby advokát David Bascheri. „U brigád je problém, že zákon neupřesňuje vše, co by měla pracovní smlouva obsahovat. Musí v ní být uveden druh činnosti a způsob odměňování, ne tak například výše mzdy.“
Pro minimalizaci rizika by si proto měl student ohlídat, aby byl ve smlouvě stanoven termín brigády, počet hodin i konkrétní odměna. Dobré je také uvést, kdy bude mzda vyplacena – po odvedené práci, jednou týdně nebo jednou měsíčně? Splatnost mzdy nestane hned druhý den po datu určeném ve smlouvě.
„Podvodní zaměstnavatelé se mohou záměrně vyhýbat výplatě mzdy i navzdory sepsané smlouvě. Mohou například tvrdit, že student dohodnutou práci neodvedl nebo se prostě nedostavil. V takových případech musí brigádník prokázat opak s pomocí svědectví kolegů. Ideální je doložit výkaz práce, tedy docházku potvrzenou od některého ze zaměstnanců,“ doporučil advokát David Bascheri.
Podvodné praktiky zaměstnavatelů může poškozený pracovník nahlásit Státnímu úřadu inspekce práce, který je řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky. „Zaměstnavateli (právnické nebo podnikající fyzické osobě), která neposkytne zaměstnanci odměnu za vykonanou práci podle dohody o práci konané mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti), může být za spáchání správního deliktu ve správním řízení uložena pokuta až do výše dvou milionů korun. V případě, že by se takového jednání dopustila fyzická osoba nepodnikající, například by si najala brigádníka na sekání trávy před domem, byla by odpovědna za přestupek, za který je možno uložit pokutu také až do výše dvou milionů korun,“ upřesnil Petr Bata ze Státního úřadu inspekce práce.
Vymožením mzdových nároků brigádníka se však inspekce práce nezabývá. S tím je třeba se obrátit na právníky. „Pokud zadá svůj případ do internetového formuláře, získá obratem do e-mailu bezplatnou právní kontrolu a možnosti řešení. V případě výběru dalšího on-line zastoupení bude jeho zaměstnavateli zaslána předžalobní upomínka, na kterou podle dat portálu epohledavky.cz reaguje 37 procent dlužníků, v soudním řízení pak díky předešlému kladnému posouzení nároku uspěje většina věřitelů,“ popsal Tomáš Medřický, ředitel portálu epohledavky.cz.
Doporučujeme
