Kapesné dětem: Zbytečnost, nebo forma vzdělávání?

Na Slovensku podle stejného průzkumu odmítá dávat kapesné 32 procent lidí, naopak v Rusku jsou rodiče štědří – finančního přilepšení se nedočká pouze pět dětí ze sta. Ekonomové i psychologové obecně se shodují, že vztah k penězům by si děti měly budovat už od útlého věku v rodině, finanční vzdělávání by pak nemělo chybět ani ve školách.

„Děti běžně od malička pracují s počítači a mobily, na internetu jsou často zběhlejší než jejich rodiče. Finance jim takhle blízké nejsou,“ uvedl analytik Home Creditu Michal Kozub. Dodal, že alespoň symbolické kapesné by dětem pomohlo seznámit se se světem peněz a pomalu do něj proniknout, aby v dospělosti neměly s financemi problémy.

I přesto se většina oslovených k pravidelné „dětské výplatě“ přiklání. Jako ideální věk, kdy by děti měly začít samy hospodařit s penězi, zvolili lidé v Česku, na Slovensku i Rusku věk kolem 10 let. Celkem 19 procent Čechů souhlasí s pravidelným kapesným už od začátku školní docházky, tedy od šesti let. „Rodiče by měli věnovat dostatek času vysvětlování a diskuzi o tom, proč dítě kapesné dostává, co se s penězi dělá a na co kapesné může použít. Výše kapesného by samozřejmě měla být úměrná věku,“ upozornil psycholog Jiří Brančík.

V Rusku jsou lidé kapesnému nakloněni nejvíce: pro 95 procent je samozřejmé, že ho děti pravidelně využívají. Naopak na Slovensku obvykle dostává peníze jen 68 dětí ze sta. Jako odpovídající částku vnímají Češi 200 korun, Slováci 10 eur (245 korun) a v Rusku jsou rodiče ochotni podpořit dítě částkou až 500 rublů (téměř 300 korun) měsíčně.

„Setkali jsme se i s překvapivými odpověďmi štědrých respondentů, že rozumná výše kapesného je tisíc korun měsíčně a víc,“ dodal Kozub. Podle něj však takto vysokým kapesným rodiče často kompenzují, že na své potomky nemají čas. Dítě si pak neuvědomuje hodnotu peněz a vysoké kapesné vnímá jako samozřejmost.

Průzkum také zjišťoval, jak se lidé staví k odměňování dětí za drobné domácí práce. Tři čtvrtiny respondentů v Česku a Rusku si myslí, že pomáhat doma je samozřejmost a dítě by za to nemělo dostávat speciální odměnu, 25 procent připouští, že dítě k úklidu penězi motivuje. Nejpřísnější jsou v tomto případě Slováci – domácí práce a úklid považuje za samozřejmost 87 procent oslovených.