Koupě stavební parcely krok za krokem

Výběr lokalityPředpokládejme, že fiktivní rodina Horákových hledá hezký stavební pozemek kousek od Prahy, na kterém plánují stavbu středně velkého rodinného domu. Po návštěvě několika parcel a uvážené selekci vybírají zasíťovaný pozemek u Berouna. Horákovi totiž vědí, že na rozdíl od pozemků v satelitních městečcích okolo Prahy nebude do budoucna cena parcely stagnovat či dokonce klesat, což vyváží i zvýšené náklady na dojíždění do metropole.Před koupíJakmile Horákovi projeví o pozemek zájem, prodejce určitě začne tlačit na co nejrychlejší jednání. Jednak kvůli obavám, aby se kupec ještě nerozmyslel, a jednak z jistého realitního folklóru (známé rčení všech českých prodejců: „Zítra to už bude prodané!“). Důležité je zachovat chladnou hlavu a nenechat se zatlačit ke zdi.V rámci prvního kroku je dobré zjistit, zda má pozemek přístupovou cestu k veřejné komunikaci. Pokud bude tento pozemek na Praze západ obklíčen parcelami třetích osob, může být přístup ošetřen institutem věcného břemena.Toto řešení však může být do budoucna zdrojem problémů, jelikož i jeden metr čtvereční ve vlastnictví třetí osoby může přístup k pozemku zablokovat.Druhým krokem by mělo být zjištění vlastnictví pozemku. Výpis z katastru nemovitostí si vyžádejte jednak od prodejce a jednak sami na příslušném katastrálním úřadě. Neprůhledné vlastnické vztahy jsou vždy indikátorem budoucích potíží.Za třetí, když už budete obíhat úřady, je dobré se informovat na místním stavebním úřadě, zda je pozemek zahrnut do místního regulačního plánu jako zastavitelná plocha. Zároveň na některých územích mohou být vyhlášená nejrůznější omezení, která upravují charakter staveb (různá opatření na zachování místního rázu či charakteru zástavby apod.). Vyžádejte si proto podrobný výpis všech místních vyhlášek.Rada na závěrVšechny informace o kupovaném pozemku si pokud možno obstarávejte ze dvou zdrojů. I když prodejce vypadá seriózně, vždy je dobré jím sdělené informace nezávisle ověřovat. Také nepodceňujte staré dobré vyptávání. Zajděte za sousedy, za místním starostou či do místní hospody a sondujte. Jak se říká, za zeptání nic nedáte.

Témata:  bydlení