Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Sněmovna schválila až 370 Kč denně lidem v nařízené karanténě

Jana Maláčová
Jana Maláčová
Foto: Facebook

Lidé v nařízené karanténě budou moci dostávat k náhradě mzdy bonus až 370 korun za den, a to podle výše svého výdělku. Vyplácet jim ho bude zaměstnavatel po deset dnů. O tyto výdaje si pak sníží sociální odvody. Vládní návrh zákona, který s tím počítá, dnes ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Musí ho ještě schválit Senát. Podle návrhu by se příspěvky měly vyplácet od března do konce května. Zaměstnanci v karanténě dostávají teď 60 procent svého redukovaného průměrného výdělku.

Příspěvek má motivovat k tomu, aby lidé do karantény chodili a aby nakažení hlásili své kontakty. Zlepšení trasování má přispět ke zvládnutí epidemie. Celkové náklady by podle vlády mohly představovat asi 1,2 miliardy korun. "Cílem tohoto návrhu je motivovat lidi k testování, nahlašování kontaktů a vstupů do karantény nebo izolace, což by mělo zamezit dalšímu šíření infekce mezi lidmi," řekla poslancům ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Ministerstvo říká příspěvku "Izolačka".

Sněmovna nepřijala pozměňovací návrhy poslanců Pirátů a SPD, kteří chtěli rozšířit výplatu bonusu i na živnostníky. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla, že o tomto návrhu bude v pondělí jednat vláda. Vložit by ho mohla do nového zákona o kompenzačním bonusu živnostníkům postiženým omezením provozů.

Sněmovna schválila návrh Aleny Gajdůškové (ČSSD), která navrhla, aby zaměstnavatelé museli hlásit takzvané nepojištěné dohody. Jde o lidi zaměstnané na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti případně v pracovním poměru malého rozsahu. Vychází to podle ní z problémů, které se objevily loni na jaře při první vlně pandemie. Tyto lidi bylo těžké dohledat, a tím pádem vyvstal problém, jak jim vyrovnat výpadky příjmů.

Na návrh poslankyně Gajdůškové i jejího stranického kolegy Romana Onderky a za podpory ministryně Maláčové vložila Sněmovna do zákona opět povinnost zaměstnavatelů hlásit příslušné krajské pobočce úřadu práce volná pracovní místa. Tak tomu bylo do konce roku 2011. "Důvodem pro opětovné zavedení této povinnosti je, aby měl Úřad práce ČR relevantní přehled o nově vytvořených či uvolněných pracovních místech ve svém územním obvodu a mohl je tak nabízet uchazečům o zaměstnání," uvedli poslanci ke zdůvodnění svého návrhu.

Poslanci podpořili i návrh předsedy klubu ČSSD Jana Chvojky, který vzešel z ministerstva práce. Ruší některá platná ale neúčinná ustanovení, která měla začít platit od příštího roku a týkají se Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí. Jak uvedl, tento systém reálně neexistuje a existují pouze jednotlivé informační systémy. Změny v rušených ustanoveních se pak podle něj nedají uskutečnit.

Podle poslance ODS Petra Beitla zákon ohledně karantény neřeší možné řetězení karantény. Posílání do karantény je formální a kontrola jejího dodržování neexistuje, uvedl Beitl. Ministryně Maláčová však argumentovala tím, že žádný zaměstnanec nemůže sám od sebe uvrhnout do karantény.

Zákon naopak přivítal předseda lidovců Marian Jurečka. Podle něj mohla stát celá situace méně peněz a mohla být lépe řešitelná, kdyby již dříve existovala takováto motivace. Poslankyně KSČM Hana Aulická Jírovcová soudí, že opatření nebude motivovat lidi, aby zůstávali v karanténě doma. Vadilo jí také, že lidé s nízkými příjmy budou dostávat dávku nižší než lidé s vyššími příjmy.

Bonus by měli dostávat lidé v nařízené karanténě deset dnů. Pobírali by ho současně s náhradou mzdy. Celková částka by ale nesměla překročit 90 procent jejich průměrného výdělku. Stejná pravidla by platila i pro lidi s nižším než polovičním úvazkem či pro pracovníky na dohodu. Příspěvek se nemá danit. Neměl by se zahrnovat do příjmu při posuzování nároku na sociální dávky a nemělo by být možné ho strhnout v exekuci.

Témata:  karanténa Jana Maláčová finance

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

18. dubna 2024 12:55

Koupil jsem si prodlouženou záruku, nebo je to pojištění?

Spotřebitelé se dnes mohou velmi často setkat s nabídkou prodloužené záruky na zboží, které kupují. Někdy bývá tato smluvní záruka nabízena automaticky, jindy je za příplatek. Nemálo spotřebitelů si tak prodlouženou záruku přikoupí, zejména na spotřební elektroniku, která bývá na poruchy náchylná. Někteří z nich však mohou být posléze nepříjemně překvapeni, když jim s reklamací nevyhoví, buď kvůli podmínkám smluvní záruky, nebo protože se vlastně vůbec nejedná o záruku, ale o pojištění. Na co by si měl spotřebitel pozor, než si za takovou nadstandardní službu připlatí?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Kdo investuje v Česku do kryptoměn?

Podle výzkumu globální platformy pro sběr dat statista.com uvedlo v roce 2022 vlastnictví některé digitální měny 13 % Čechů. V roce 2021, kdy nejznámější kryptoměna bitcoin dosahovala jedněch ze svých nejvýznamnějších maxim, činil podíl kryptoměnových investorů dokonce 15 %. Data také ukazují, že majitelé kryptoměn v Česku se zajímají o technologie a mají zájem na řešení inflace nebo nedostupného bydlení.