Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Schodek státního rozpočtu ke konci srpna stoupl na 298,1 miliardy korun

Ministerstvo financí
Ministerstvo financí
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Schodek státního rozpočtu ke konci srpna stoupl na 298,1 miliardy korun z červencových 279,4 miliardy korun. Informovalo o tom dnes v tiskové zprávě ministerstvo financí. Jde o nejhorší srpnový výsledek od vzniku ČR. Loni ke konci srpna byl schodek 230,3 miliardy korun miliardy Kč.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci srpna meziročně stouply o 16,7 miliardy na 946,1 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení vzrostly meziročně o 29,4 miliardy na 820,9 miliardy korun, zatímco samotné příjmy z daní bez pojistného meziročně klesly o 10,3 miliardy na 429 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu ke konci srpna meziročně stouply o 84,5 miliardy na 1,2442 bilionu korun.

"Protiepidemická opatření uplatňovaná především v prvním čtvrtletí tohoto roku negativně dopadala na daňové výnosy státního rozpočtu. Jejich pokles je navíc prohlubován snížením zdanění práce, kapitálu či majetku a dále změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů," uvedlo MF.

Ministerstvo zároveň informovalo, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií koronaviru šlo od loňského března do konce letošního srpna 422,1 miliardy korun. Přímá opatření například v podobě kompenzačních bonusů, programů Antivirus a dalších programů, si vyžádala 274,1 miliardy Kč. Odklad záloh daní vyčíslil úřad na 32 miliard korun a výdaje na zdravotnictví v podobě nákupu ochranných prostředků, odměn zdravotníkům nebo oddlužení vybraných nemocnic na 116 miliard korun. Za letošní leden až srpen MF celkovou pomoc z rozpočtu vyčíslilo na 204 miliardy korun.

"Podle našich očekávání tlak na prohlubování deficitu státního rozpočtu v druhé polovině roku slábne. Ačkoli naše prognóza počítala s vyšším daňovým inkasem oproti plánu ministerstva financí, zejména daň z příjmu právnických osob je pozitivním překvapením. V závěrečné třetině roku by ekonomika měla podpořit i další daňové položky a zároveň poleví tlak na výdajovou stranu. I nadále tak počítáme s výsledným deficitem státního rozpočtu 400 miliard korun," uvedl ekonom Komerční banky František Táborský. Dodal, že výsledky za poslední dva měsíce naznačují, že by výsledný deficit mohl být i mírně nižší.

Inkaso daně z přidané hodnoty stouplo ke konci srpna meziročně o 3,6 miliardy na 185 miliard korun. Výběr daně z příjmu právnických osob meziročně stoupl o 22,5 miliardy korun na 77,6 miliardy korun.

Naopak inkaso daně z příjmů fyzických osob kleslo o 26,7 miliardy na 65,4 miliardy korun. V meziročním srovnání se podle MF promítá vliv daňových změn účinných od roku 2021, zejména snížení základu daně o více než 25 procent a zvýšení slevy na poplatníka. Inkaso dále negativně ovlivnil kompenzační bonus vyplacený v průběhu roku 2021.

V případě výdajů rostly běžné výdaje. Na běžných výdajích stát ke konci srpna vydal 1,16 bilionu korun, meziročně o 94,7 miliardy více. Kapitálové výdaje naopak meziročně klesly o 10,2 miliardy na 84,2 miliardy korun. Schválený rozpočet počítá za celý rok s kapitálovými výdaji 187,5 miliardy korun.

Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci srpna 463,6 miliardy korun, meziročně o 13,1 miliardy korun více. Z toho na důchody šlo 354,2 miliardy korun.

Na celý letošní rok je schválen schodek státního rozpočtu 500 miliard korun. Loni, kdy byl výsledek ovlivněn dopady pandemie, skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun. Na příští rok MF navrhuje nově schodek 376,6 miliardy korun.

Témata:  státní rozpočet Ministerstvo financí

Aktuálně se děje

22. dubna 2024 20:08

16. dubna 2024 12:03

16. dubna 2024 11:39

Předpověď počasí na noc a středu 17. dubna

Mezi tlakovou níží nad východní Evropou a tlakovou výší nad východním Atlantikem k nám bude nadále proudit studený a vlhčí vzduch od severozápadu, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Kdo investuje v Česku do kryptoměn?

Podle výzkumu globální platformy pro sběr dat statista.com uvedlo v roce 2022 vlastnictví některé digitální měny 13 % Čechů. V roce 2021, kdy nejznámější kryptoměna bitcoin dosahovala jedněch ze svých nejvýznamnějších maxim, činil podíl kryptoměnových investorů dokonce 15 %. Data také ukazují, že majitelé kryptoměn v Česku se zajímají o technologie a mají zájem na řešení inflace nebo nedostupného bydlení.