Podílníci CS Fondů musí zaplatit stamilionové úroky

Akro v roce 2012 získalo 2,1 miliardy korun jako náhradu za to, že stát nedokázal vytunelování CS Fondů zabránit. Justice ale později dospěla k závěru, že nárok byl promlčený a společnost musela peníze vrátit. Stát po Akru požaduje zaplacení 717 milionů korun - 8,05 procenta ročně - jako úroku za dobu, kdy firma měla peníze na účtech.

Žalobu společnosti Akro, která se domáhala zrušení povinnosti platit stamilionové úroky, zamítl soud ve středu. "Požadavku žalobce zprostit povinnosti zaplatit úrok z prodlení nelze vyhovět," konstatoval podle HN předseda senátu Městského soudu v Praze Zdeněk Stibral. Podílníci vytunelovaných CS Fondů, které Akro zastupuje, hodlají podle deníku podat dovolání k Nejvyššímu soudu.

Placení úroků z nejprve přiznaného a později odebraného odškodného považuje Akro za nemravné. Podle jejího právníka narostly úroky do enormní výše kvůli průtahům soudu. Městský soud ale dobu více než čtyř let považuje za přiměřenou. "Řízení bylo značně složité a byly řešeny i otázky, které dříve judikatura neřešila," uvedl podle HN soudce Stibral.

Kauza CS Fondů se táhne od roku 1997. Firma Umana tehdy získala z CS Fondů majetek v hodnotě 1,23 miliardy korun. Jako protihodnotu dostal fond téměř bezcenné akcie firmy Drůbež Příšovice. Peníze pak z Plzeňské banky zmizely na účtech v zámoří.

V roce 2012 Akro vysoudilo 2,1 miliardy korun jako náhradu škody za to, že stát nedokázal zabránit jejich vytunelování. Ministerstvo peníze zaplatilo na konci roku 2012. Justice ale později dospěla k závěru, že nárok byl už promlčený. V následném sporu proto nařídila peníze vrátit jako bezdůvodné obohacení.

Akro se rozhodnutí snažilo zvrátit odvoláním k Nejvyššímu soudu. Ten ale loni v létě potvrdil, že když stát Akru peníze posílal, "plnil na promlčený dluh". Akro proto podalo stížnost k Ústavnímu soudu, který ji loni v prosinci zamítl. Počátkem letošního červno Akro oznámilo podání stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku.