Ministerstvo financí ve své nové prognóze přiznává, že zrušení superhrubé mzdy se letos moc neprojeví

Letošní růst se v mnohem menší míře, než v lednu ministerstvo mínilo, bude opírat o spotřebu domácností. Ta by letos měla vzrůst velmi nepatrně, meziročně jen o 0,1 procenta. V lednu se na ministerstvu domnívali, že spotřeba letos přidá 3,3 procenta. Ministerstvo tedy nepočítá s tím, že se zrušení superhrubé mzdy a realizace odkládané spotřeby promítne nejvýraznějším způsobem už letos. Stát by se tak mělo až v příštím roce, kdy by měla spotřeba domácností růst o citelných 5,7 procenta. Lednová prognóza počítala s růstem spotřeby domácností v příštím roce jen o 2,9 procenta.  

Slabší spotřebu by měly ovšem letos zastoupit silnější investice. Jejich vzestup nyní ministerstvo odhaduje letos na 4,5 procenta, kdežto v lednu předpokládalo jejich meziroční růst jen o 3,8 procenta. Vládní výdaje by měly růst mírněji, než udávala lednová prognóza, obdobně by měl být slabší i příspěvek čistých vývozů k růstu ekonomiky.   

Nová prognóza ministerstva financí je tak pro letošek i příští rok celkově pesimističtější než minulý týden zveřejněná prognóza Mezinárodního měnového fondu. MMF ve své prognóze předpokládá, že česká ekonomika letos poroste o 4,2 procenta, v roce 2022 pak o 4,3 procenta.  

Ministerstvo je pesimističtější i ohledně vývoje na trhu práce. Ani jedna z institucí neočekává výraznější nárůst míry nezaměstnanosti, ovšem letos by tato míra měla dle ministerstva činit 3,6 procenta, zatímco dle MMF jen 3,4 procenta. V příštím roce už MMF předvídá pokles na 3,2 procenta, kdežto ministerstvo financí další růst, na 3,7 procenta.  

Míra nezaměstnanosti v ČR by podle obou institucí měla letos i příští rok zůstat nejnižší v EU. I pokud by se totiž vyvíjela dle předpokladu ministerstva financí, žádná z dalších zemí EU ji nebude mít nižší – pokud tedy bereme jakou „bernou minci“ zmíněnou prognózu MMF. V příštím roce by ji ovšem Česko mělo mít stejnou jako Německo, takže by se o první příčku žebříčku zemí EU s nejnižší mírou nezaměstnanosti dělily.  

Prognóza MMF je pro letošní rok příznivější v porovnání s očekáváním trhu. Z pravidelného šetření České národní banky plyne, že trh, tedy analytici předních tuzemských i zahraničních finančních institucí, očekávají letos růst české ekonomiky čítající 3,4 procenta. Pro příští rok počítají ve střední hodnotě svých odhadů s expanzí ve výši 4,6 procenta, což je tedy optimističtější prognóza, než jakou předkládá MMF. Trh je tedy optimističtější také než ministerstvo financí.  

Pesimističtější než ministerstvo je ovšem Česká národní banka samotná, která ve své aktuální prognóze počítá s růstem v letošním roce čítajícím 2,2 procenta. Zato v roce příštím počítá s růstem 3,8 procenta a je tedy mírně optimističtější než ministerstvo. 

Ministerstvu financí pesimističtější výhled umožňuje snáze argumentovat ve prospěch nutnosti a opodstatněnosti hlubšího rozpočtového schodku, České národní bance zase umožňuje méně příznivý výhled snáze argumentovat ve prospěch delšího ponechání základní úrokové sazby na stávající úrovni. Trh ovšem nadále sází na to, že ČNB svoji základní sazbu zvýší v nadcházejícím půldruhém roce o celý jeden procentní bod, což by odpovídalo čtyřnásobnému zvýšení této sazby o čtvrtinu procentního bodu. Naposledy trh na tak agresivní zvyšování sazby ze strany ČNB, čtyřikrát během osmnácti měsíců, natolik pevně sázel takřka před deseti lety, v dubnu 2011, jak vyplývá z úrovně rozpětí příslušných termínových dohod o úrokové míře a tříměsíční sazby mezibankovního trhu v ČR.