Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kompenzační bonus pro dohodáře je mnoho povyku pro nic

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

V pátek nabyla účinnosti novela zákona o kompenzačním bonusu lidem pracujícím na dohodu o provedení práce (DPP) nebo na dohodu o pracovní činnosti (DPČ), kteří jsou ovšem účastníky nemocenského pojištění (tzv. pojištěná dohoda). Žádat budou moci o kompenzační bonus ve výši 350 Kč denně, a to zpětně za období od 12. března do 8. června 2020.

Kamenem úrazu jsou podmínky naplnění nároku na bonus, a tak na tuto podporu dosáhne mizivý počet lidí. Náklady na vytvoření, zpracování novely, celý legislativní proces včetně průchodu poslaneckou sněmovnou jsou tak mnohonásobně vyšší než potenciální peníze, které se mají dostat mezi lidi.

Ministerstvo financí počítá, že nárok na podporu má cca 116 tisíc „dohodářů“. Jedná se patrně o všechny pojištěné dohodáře v ČR.  Zdaleka ne všech se ale bude týkat tento kompenzační bonus – podle expertního odhadu to bude řádově maximálně pár tisíc, možná ani to ne. Místopředsedkyně AMSP ČR Pavla Břečková k tomu dodává: „Toto opatření je výhradně nějakým politickým rozhodnutím – není krokem příliš logickým nebo systémovým. Jinými slovy – nejsem si vědoma, že by o tento bonus usiloval některý z podnikatelských či profesních svazů.“

Je totiž zásadní rozdělit, kdo pracuje na POJIŠTĚNOU dohodu a kdo nikoliv. Tento kompenzační bonus se týká jen tzv. „POJIŠTĚNÝCH dohodářů“, jinými slovy jen DPČ nad 3 tisíce Kč, kterých je minorita. Bonus se nebude se týkat příliš DPP (dohod o provedení práce), protože těch je drtivá většina do 10 tisíc Kč měsíčně, a je tak z pojištění VYLOUČENA.

Navíc je nutno říci, že toto příliš ani není nástroj, který lze nazvat KRIZOVÝM:

vzniká v době, kdy minimálně ve službách jsou omezení již eliminována, takže o rychlost blesku tady rozhodně nejde; jednoduchý nástroj to také příliš není – je nutno splnit souběh několika zásadních podmínek (bezprostředně před krizí pracovat na pojištěnou dohodu, která musela být v krizi vypovězena, člověk nemá jiný zaměstnanecký poměr apod.); a co je podstatné, tak není administrativně úplně jednoduchý, je nutno dokládat řadu dokumentů = tedy patrně nebude ani fungovat tak rychle a efektivně.

„Na souběžné splnění nastavených podmínek dosáhne jen zlomek dohodářů. Když vezmeme v úvahu náklady na proces uvedení novely v život, kolik státních úředníků strávilo desítky a desítky hodin plus průchod poslaneckou sněmovnou, aby ve finále toto opatření nebylo téměř k užitku, tak je to naprosté mrhání penězi daňových poplatníků“, neskrývá rozčarování místopředsedkyně  AMSP ČR Pavla Břečková.

Témata:  ekonomika finance Finanční správa práce

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

17. dubna 2024 12:14

Za dobu našeho členství v EU vzrostlo bohatství průměrného Čecha o více než 40 procent

Od vstupu do Evropské unie (EU) nám vzrostl reálný HDP v přepočtu na obyvatele o více než 40 %, a to z 480 tisíc korun v roce 2004 na 675 tisíc korun v roce 2023. Průměrná spotřeba domácností vzrostla o 22 %, tedy z 248,5 tisíce korun v roce 2004 na 302 tisíc korun v roce 2023. Pokud by Česko nebylo součástí EU, dařilo by se nám ekonomicky hůře. HDP v přepočtu na obyvatele za loňský rok by bylo o pětinu nižší (o 130 tisíc korun) a spotřeba domácností by se snížila o třetinu (o 100 tisíc korun).

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Kdo investuje v Česku do kryptoměn?

Podle výzkumu globální platformy pro sběr dat statista.com uvedlo v roce 2022 vlastnictví některé digitální měny 13 % Čechů. V roce 2021, kdy nejznámější kryptoměna bitcoin dosahovala jedněch ze svých nejvýznamnějších maxim, činil podíl kryptoměnových investorů dokonce 15 %. Data také ukazují, že majitelé kryptoměn v Česku se zajímají o technologie a mají zájem na řešení inflace nebo nedostupného bydlení.