Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak je to nově s poukazy za zrušené kulturní akce?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Před pár dny parlament přijal a prezident podepsal novelu jarního zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 na oblast kulturních akcí. Co se pro vás mění? A co zůstává při starém?

Na jaře letošního roku byl v rámci balíčku krizových zákonů, které upravovaly mnohá mimořádná opatření v souvislosti s epidemií nového koronaviru, přijat také zákon týkající se divadelních a filmových představení, koncertů, pohybové a taneční produkce, kulturních festivalů či přehlídek. Jeho cílem bylo zmírnění dopadů krize na kulturu a zabránění případných krachů pořadatelů nejrůznějších akcí. „Tento právní předpis obsahuje takzvanou ochrannou dobu, během které je odložena povinnost pořadatele vrátit uhrazené vstupné za zrušenou akci. Pokud se tedy pořadatel rozhodne vystavovat poukazy, nemůže zákazník žádat okamžité vrácení vstupného,“ uvádí Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest, a dodává: „Poukazy jsou platné po dobu trvání ochranné doby a musejí být minimálně v hodnotě uhrazeného vstupného.“

Zákon se však v závěru října dočkal změny. Parlament ve stavu legislativní nouze rozhodl, že pořadatelé zrušených kulturních akcí mohou odložit vrácení vstupného až do podzimu roku 2022. Došlo tedy k podstatnému prodloužení původní ochranné doby z konce října 2021 o jeden rok. Novelizován je rovněž časový rozsah akcí, na něž se zákon vztahuje. Nově se týká všech kulturních akcí, které se měly či mají konat až do konce září 2021.

„Zákazníci, kteří si tedy zakoupili vstupenky na kulturní akce s původním termínem konání do 30. září 2021, mohou pořadatele těchto akcí požádat až do 31. prosince 2021 o vydání poukazu na jinou kulturní akci. Uplatnit poukaz pak mohou na akce s termínem konání do 31. října 2022. Pokud toho nevyužijí, mají následně nárok na vrácení peněz, a to do 14 dnů od skončení ochranné doby,“ vysvětluje Eduarda Hekšová.

V případě nečinnosti pořadatele zákon umožňuje i dřívější skončení ochranné doby. K tomu může dojít tehdy, když pořadatel nevydá zákazníkovi poukaz do jednoho měsíce od požádání či mu nenabídne vstupenky na náhradní akci do šesti měsíců od vydání poukazu. V případě nečinnosti pořadatele tak ochranná doba skončí dříve a pořadatel bude povinen vrátit zákazníkovi peníze do 14 dnů od jejího skončení.

V určitých případech však nadále zůstává možnost okamžitého vrácení peněz. „Zvláště zranitelné skupiny zákazníků mohou poukaz odmítnout a požádat pořadatele o vrácení uhrazeného vstupného. Mezi tyto skupiny patří zdravotně postižení lidé, nezaměstnaní, těhotné ženy, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené, lidé starší 65 let a samoživitelky nebo samoživitelé,“ vyjmenovává Eduarda Hekšová.

Pořadatelé kulturních akcí mají podle zákona také povinnost informovat vás jasným, srozumitelným a zřetelným způsobem o právech, která vám v této souvislosti náleží.

Témata:  dTest kultura koncert divadla

Aktuálně se děje

22. dubna 2024 20:08

16. dubna 2024 12:03

16. dubna 2024 11:39

Předpověď počasí na noc a středu 17. dubna

Mezi tlakovou níží nad východní Evropou a tlakovou výší nad východním Atlantikem k nám bude nadále proudit studený a vlhčí vzduch od severozápadu, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Kdo investuje v Česku do kryptoměn?

Podle výzkumu globální platformy pro sběr dat statista.com uvedlo v roce 2022 vlastnictví některé digitální měny 13 % Čechů. V roce 2021, kdy nejznámější kryptoměna bitcoin dosahovala jedněch ze svých nejvýznamnějších maxim, činil podíl kryptoměnových investorů dokonce 15 %. Data také ukazují, že majitelé kryptoměn v Česku se zajímají o technologie a mají zájem na řešení inflace nebo nedostupného bydlení.