Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Osobní bankrot? Oddlužení bude snazší. Ale jen pro ty, kteří o to opravdu stojí

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

V lednu zamířila do Poslanecké sněmovny novela insolvenčního zákona, která mění parametry osobního bankrotu. Stávající podmínku, podle níž musí dlužník uhradit v pěti letech 30 procent svých dluhů, novela doplňuje o další varianty. Nově by bylo možné i sedmileté oddlužení, ve kterém by lidé v dluhové pasti nevrátili v krajním případě nic. Osobní bankrot v principu řeší jen důsledky, a nikoliv příčiny.

Novela insolvenčního zákona by nově umožnila oddlužení během tří let za předpokladu, že dlužník splatí alespoň polovinu pohledávek věřitelů. Další novou variantou by bylo po sedm let o splácení pohledávek usilovat, což znamená splatit méně než 30 %. Nová legislativa by tak umožnila oddlužení i lidem, kteří nesplňují stávající základní podmínku vyžadující splacení alespoň 30 procent svých dluhů během pěti let. V souvislosti s institutem osobního bankrotu tak často padají pojmy jako dluhová amnestie nebo morální hazard. „Věřitelé se s dlužníky mohou jen obtížně dohodnout na nějakém společném postupu při oddlužení. Jedni v tom totiž vidí amnestii dluhů, druzí neposkytnutí další životní šance,“ uvádí Petr Vencálek, jednatel společnosti BEZ BANKY, specialisty na zajištěné zápůjčky a úvěry.

V extrémním případě by tak dlužník nemusel splatit nic, zatímco by byl sedm let pod dohledem insolvenčního správce a soudu. Jediným výdajem by byla úhrada nákladů souvisejících s oddlužením, což je především zhruba tisíc korun měsíčně za práci insolvenčního správce. „Je v podstatě jedno, zda se člověk zbaví dluhů za tři, pět, nebo sedm let, a zda zaplatí 30 %, nebo nic. Oddlužením jsou trestáni poctiví poskytovatelé zápůjček a úvěrů. Ti nepoctiví, kteří lákají na nízké úroky a žijí hlavně ze smluvních pokut a jiných sankcí, si vždy najdou cestu, jak ke svým ziskům přijít,“ upozorňuje Petr Vencálek. Podle něj se dluhy mají platit a existuje splátkový kalendář, který se dá zkrátit, či prodloužit. „Pokud si přestaneme lhát do kapsy, pak je naprosto jasné, že poškozený je vždy ten, kdo přišel o peníze,“ dodává Petr Vencálek.

Lidé se do dluhové pasti často dostávají svým nezodpovědným chováním. Ve většině případů totiž nejde o půjčku na „investici“, například do vzdělání, ale velmi snadno si půjčují na spotřebu. Je obecně známo, že v předvánočním období se počet žádostí o půjčky zvyšuje několikanásobně. Lidé si půjčují i na dovolenou a samostatnou kapitolou jsou pak předváděcí akce takzvaných šmejdů. „Marketingová masáž nebo srovnávání se s okolím lidi často nutí pořizovat si věci, které si nemohou dovolit a většinou je ani nepotřebují,“ uvádí Petr Vencálek. Nový zákon o spotřebitelském úvěru přitom v loni díky náročným podmínkám pro získání licence značně pročistil trh od různých úvěrových predátorů. Nově také poskytovatelé musejí přísněji posuzovat schopnost žadatele úvěr splácet. V oblasti finanční gramotnosti však mají Češi stále rezervy. „Řešením není tahat nezodpovědné dlužníky z maléru ex post, nýbrž důsledně vychovávat a vysvětlovat principy fungování peněz již na základních školách,“ uzavírá Petr Vencálek.

Témata:  osobní bankrot dluhy lidé Peníze

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

22. dubna 2024 18:27

Vysoké úroky povzbuzují ekonomiku, soudí američtí finančníci i ekonomové. MMF ale varuje

Mezinárodní měnový fond (MMF) se v minulém týdnu nezvykle ostře pustil do Spojených států. Vadí mu jejich rozhazovačnost. Ta jim prý sice dopomáhá k impresivnímu ekonomickému růstu, leč není dlouhodobě udržitelná. Přílišné výdaje Washingtonu mohou podle MMF celosvětově opětovně zvýšit inflaci a ohrozit rozpočtovou a finanční stabilitu. Jinými slovy, hrozí, že za velké americké dluhy nakonec zaplatíme všichni – ať už krizemi či pořádnou inflací.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Kdo investuje v Česku do kryptoměn?

Podle výzkumu globální platformy pro sběr dat statista.com uvedlo v roce 2022 vlastnictví některé digitální měny 13 % Čechů. V roce 2021, kdy nejznámější kryptoměna bitcoin dosahovala jedněch ze svých nejvýznamnějších maxim, činil podíl kryptoměnových investorů dokonce 15 %. Data také ukazují, že majitelé kryptoměn v Česku se zajímají o technologie a mají zájem na řešení inflace nebo nedostupného bydlení.