Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Barometr obliby spoření: Penzijní spoření kleslo. Co vede?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Dvojí zvýšení úrokových sazeb ze strany centrální banky a stabilní zprávy o nevyhnutelnosti dalšího zvyšování mohly zahýbat s preferencemi obyvatel. Ve 4. kvartálu letošního roku oslabila obliba téměř všech spořicích kategorií.

Rostla jen obliba investic do akcií a obligací. Zatímco před dvěma lety začínala na čtvrtině populace, nynější obliba už je třetinová. Ve dvouletém porovnání je však obliba vyšší u více produktů. Stavební spoření poskočilo z 52 na 56 %, obliba starožitností jako formy uložení peněz z 23 na 37 %. Vše ukazuje pravidelný průzkum agentury IBRS.

„Stavební spoření kraluje už osmé čtvrtletí za sebou, a je tak s 56 % podporou stále nejoblíbenějším spořicím produktem,“ říká Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen. Stavebko oproti třetímu kvartálu oslabilo o 2 procentní body. Naproti tomu doplňkové penzijní spoření kleslo o 5 procentních bodů a jeho popularita je poprvé za dva roky nižší než obliba drahých kovů.

„Vedle obliby všech spořicích produktů se lidí také ptáme, jestli považují za rentabilní formu uložení peněz vlastnictví domu nebo bytu. Zde je vývoj výjimečně stabilní směrem nahoru. Je zřejmé, že lidé reagují na dlouhodobě nízké úrokové sazby a výrazný růst cen nemovitostí. Odpovídají tomu i rekordy v úvěrové aktivitě bank a stavebních spořitelen,“ dodává Šedivý.

Zatímco na začátku roku 2016 považovalo vlastnictví nemovitosti za atraktivní 72 % dotázaných, nyní je to 81 % z nich. Podobně se lidé dívají i na investici do pozemku.

Témata:  spoření finance

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

17. dubna 2024 12:14

Za dobu našeho členství v EU vzrostlo bohatství průměrného Čecha o více než 40 procent

Od vstupu do Evropské unie (EU) nám vzrostl reálný HDP v přepočtu na obyvatele o více než 40 %, a to z 480 tisíc korun v roce 2004 na 675 tisíc korun v roce 2023. Průměrná spotřeba domácností vzrostla o 22 %, tedy z 248,5 tisíce korun v roce 2004 na 302 tisíc korun v roce 2023. Pokud by Česko nebylo součástí EU, dařilo by se nám ekonomicky hůře. HDP v přepočtu na obyvatele za loňský rok by bylo o pětinu nižší (o 130 tisíc korun) a spotřeba domácností by se snížila o třetinu (o 100 tisíc korun).

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Kdo investuje v Česku do kryptoměn?

Podle výzkumu globální platformy pro sběr dat statista.com uvedlo v roce 2022 vlastnictví některé digitální měny 13 % Čechů. V roce 2021, kdy nejznámější kryptoměna bitcoin dosahovala jedněch ze svých nejvýznamnějších maxim, činil podíl kryptoměnových investorů dokonce 15 %. Data také ukazují, že majitelé kryptoměn v Česku se zajímají o technologie a mají zájem na řešení inflace nebo nedostupného bydlení.