Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Klienti zkrachovalých finančních institucí se ke svým penězům dostanou už za sedm dnů

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Z dvaceti na sedm pracovních dnů se od 1. června zkracuje lhůta pro výplatu náhrad vkladů, na níž mají nárok klienti zkrachovalé banky, družstevní záložny (kampeličky) nebo stavební spořitelny. Ve stejné výši jako dosud zůstává maximální částka, kterou mohou získat zpět, a to 100 tisíc euro, tedy přibližně 2,7 milionu korun.

Za bezproblémovou výplatu náhrad vkladů zkrachovalých finančních institucí byl až do konce loňského roku zodpovědný Fond pojištění vkladů, který se 1. ledna 2016 změnil na Garanční systém finančního trhu (Garanční systém). Změna názvu instituce ale rozhodně není to jediné, co by měli klienti bank, družstevních záložen nebo stavebních spořitelen vnímat. Ještě zásadnější změnou je totiž zkrácení maximální lhůty pro výplatu náhrad vkladů z dvaceti na sedm pracovních dnů. „Je to krok, jenž klientům těchto finančních institucí, které Česká národní banka prohlásí za platebně neschopné, výrazně zkracuje dobu, kdy nemají přístup k vlastním uloženým penězům,“ říká Renáta Kadlecová, výkonná ředitelka Garančního systému pojištění vkladů, která poznamenává, že kratší lhůta pro výplatu náhrad vkladů zaměstnance Garančního systému a bank kvůli precizní přípravě zaměstnává už řadu měsíců.

Zkrachovalá finanční instituce například musí seznam svých pojištěných vkladatelů včetně informace o zůstatcích na všech jejich účtech předat nyní Garančnímu systému ve lhůtě pouhých tří pracovních dnů. U každého vkladatele banka dále provádí propočet, zda souhrn vkladů každého z vkladatelů nepřesahuje maximální částku krytou pojištěním vkladů, tedy už výše zmíněných 100 000 euro.

Zkrácení lhůty pro výplatu náhrad vkladů také znamená, že Garanční systém musí během velmi krátké doby zajistit dostatek finanční hotovosti. Právě proto drží své portfolio ve velmi likvidních investičních nástrojích. „V případě, že by aktuální finanční rezervy nestačily, máme několik možností, jak si dodatečné zdroje zajistit. Od roku 2016 jsou prvním z těchto dodatečných zdrojů mimořádné příspěvky, a to až do výše 0,5 % z objemu krytých vkladů v kalendářním roce. Dalšími jsou získání úvěru na mezibankovním trhu, vydání dluhopisů nebo půjčka od obdobných evropských institucí. Za určitých podmínek se také můžeme obrátit na ministerstvo financí se žádostí o poskytnutí návratné finanční výpomoci či dotace ze státního rozpočtu,“ vyjmenovává Renáta Kadlecová.

Výplaty nejen běžným klientům

Garanční systém ovšem nevyplácí jen náhrady za vklady, které si běžný klient uloží přímo u banky. Proti krachu samotné banky jsou totiž pojištěny i vklady, které si tam uloží:

– obchodníci s cennými papíry, pokud jde o prostředky tvořící majetek zákazníka;

– platební instituce, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu pokud jde o prostředky svěřené klienty k provedení platební transakce nebo prostředky proti nimž byly vydány elektronické peníze;

– soudní exekutoři pokud jde o prostředky deponované na účtu pro oprávněné a přihlášené věřitele.

Výplata náhrad takovýchto vkladů není vyplácena přímo klientům, ale zpět těmto institucím. Jimi uložené vklady tedy nejsou Garančním systémem pojištěny proti samotnému krachu této instituce, vklady jsou pojištěny pouze proti krachu banky. Výplata náhrad vkladů v těchto případech musí být provedena do 15 pracovních dnů.

Od ledna i výplata nad limit 100 000 EUR

Kromě zkrácení lhůty pro výplatu náhrad vkladů přinesla nová legislativa i jednu novinku, která platí od 1. ledna 2016, kdy fyzické osoby mají ze zákona pojištěny dočasně vysoké vklady nad 100 000 euro. Jedná se například o vklady plynoucí z dědictví, prodeje nemovitosti určené k bydlení, nebo pojistného plnění pro případ úrazu, nemoci, invalidity nebo smrti. Další podmínkou je, že vklad byl do banky vložen v období tří měsíců, které předcházely krachu banky. „Celkový limit výplaty se v těchto případech může zvýšit až na 200 000 euro na jednoho vkladatele u jedné banky. Na rozdíl od výplaty náhrad v základní výši ovšem bude potřeba, aby vkladatel o výplatu zvýšené náhrady požádal,“ upozorňuje Renáta Kadlecová. V případě, kdy by některá z institucí byla vyhlášena jako platebně neschopná, zveřejní Garanční systém bližší informace včetně příslušných formulářů pro podání žádosti na svých internetových stránkách.

Témata:  banky finance družstevní záložny / kampeličky

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

18. dubna 2024 9:44

Cena benzínu překonala psychologickou hranic 40 Kč/l, zdražuje také nafta

Komentář Lukáše Kovandy: Benzín se v Česku opět prodává za více než 40 Kč/l. Tuto psychologickou hranici překonal – v letošním roce poprvé – předevčírem. Včera pak litr benzínu vyšel průměrně celorepublikově na 40,12 Kč/l. To je jeho nejvyšší cena od začátku loňského října. Zdražuje také nafta, byť mírněji. Zatímco benzín v posledních sedmi dnes zdražil o 35 haléřů na litr, nafta jen o sedm haléřů. Nyní stojí litr nafty 39,19 Kč/l. Nafta je tak nejdražší od první poloviny loňského listopadu.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Kdo investuje v Česku do kryptoměn?

Podle výzkumu globální platformy pro sběr dat statista.com uvedlo v roce 2022 vlastnictví některé digitální měny 13 % Čechů. V roce 2021, kdy nejznámější kryptoměna bitcoin dosahovala jedněch ze svých nejvýznamnějších maxim, činil podíl kryptoměnových investorů dokonce 15 %. Data také ukazují, že majitelé kryptoměn v Česku se zajímají o technologie a mají zájem na řešení inflace nebo nedostupného bydlení.