Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vyhlásili nejhezčí bankovky světa. Je mezi nimi i česká

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Grafton

Jeden z předních světových odborníků na moderní měnu vyhlásil šest vizuálně nejhezčích papírových bankovek na světě. A do top šestky se dostala i naše měna. Je to československá stokoruna z roku 1961. Posuďte sami, jestli do výběru patří nebo ne, či by si zasloužila ještě větší ocenění.

Česká budovatelská stokoruna z roku 1961 je čtvrtou nejhezčí bankovkou na světě. Alespoň tak ji hodnotí britský expert na moderní měny Thomas Hockenhull z Britského muzea. Top 6 bankovek světa zveřejnil na webu britského The Times.

Jako graficky a výtvarně nejlepší označil ekvádorských tisíc sucrů z roku 1944, druhá skončila britská pětilibrovka z roku 1887, na třetím místě pak 5 milionů německých marek z roku 1923. Čtvrtou příčku už obsadila československá stovka. Mezi šest nejhezčích měn se dostala i francouzská pětitisícovka z roku 1945 a americká jednodolarovka. 

Hockenhull poukázal na to, že česká stokoruna je odrazem tehdejší ideologie. Plná náruč obilí, kterou má rolnice, má totiž vyjádřit štědrost kolektivizace, její správnost a poukázat na světlé zítřky, které měly občany čekat.

GALERIE: Nejhezčí bankovky světa podle odborníka na moderní měnu Thomase Hochenhulla1000 sucrů (Ekvádor, 1944) 5 liber (Anglie, 1887) 5 milionů marek (Německo, 1923) 100 korun československých (Československo, 1961) 5 tisíc franků (Francie, 1945) 1 dolar (USA, 2003)  Československá stokoruna, kterou Hockenhull zařadil mezi šest nejhezčích bankovek světa, platila od 1. prosince 1962 až do 7. února 1993, respektive do 31. srpna 1993. Od února do srpna, než se zavedla česká koruna a slovenská koruna, pak byl na starých stokorunách přilepen kolek.

Po druhé světové válce se v Československu a následně v České republice platilo šesti různými stokorunami. První poválečná stovka byla vydána už 16. května a navrhl ji Max Švabinský. Začalo se s ní ale platit až od 1. listopadu 1945, stejně jako se sto korunou, na níž byl vyobrazen Tomáš Garigue Masaryk. Obě platily souběžně až do měnové reformy 1. června 1953.

Tehdy obě vystřídala první budovatelská sto koruna, ta platila do 31. listopadu 1967. I na další sto koruně byla budovatelský motiv. Na stovce, která platila jen od 1. října 1989 do konce revolučního roku pak byl vyobrazen komunistický prezident Klement Gottwald.

 

Témata:  USA Peníze

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

17. dubna 2024 12:14

Za dobu našeho členství v EU vzrostlo bohatství průměrného Čecha o více než 40 procent

Od vstupu do Evropské unie (EU) nám vzrostl reálný HDP v přepočtu na obyvatele o více než 40 %, a to z 480 tisíc korun v roce 2004 na 675 tisíc korun v roce 2023. Průměrná spotřeba domácností vzrostla o 22 %, tedy z 248,5 tisíce korun v roce 2004 na 302 tisíc korun v roce 2023. Pokud by Česko nebylo součástí EU, dařilo by se nám ekonomicky hůře. HDP v přepočtu na obyvatele za loňský rok by bylo o pětinu nižší (o 130 tisíc korun) a spotřeba domácností by se snížila o třetinu (o 100 tisíc korun).

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Kdo investuje v Česku do kryptoměn?

Podle výzkumu globální platformy pro sběr dat statista.com uvedlo v roce 2022 vlastnictví některé digitální měny 13 % Čechů. V roce 2021, kdy nejznámější kryptoměna bitcoin dosahovala jedněch ze svých nejvýznamnějších maxim, činil podíl kryptoměnových investorů dokonce 15 %. Data také ukazují, že majitelé kryptoměn v Česku se zajímají o technologie a mají zájem na řešení inflace nebo nedostupného bydlení.