Tvrdý dopad pandemie: Nemocnice přichází o miliardy

Situaci má stejně jako loni narovnat kompenzační vyhláška, která úhrady od zdravotních pojišťoven za péči upraví. Vyplývá to z návrhu zákona o kompenzacích, který připravilo ministerstvo zdravotnictví. Vyhláška má také umožnit zdravotnickým zařízením mimo nemocnice vyplatit zaměstnancům odměny za další vlnu pandemie.

Zákon navrhuje uložit zdravotním pojišťovnám povinnost náklady na epidemii ostatním zdravotnickým zařízením kompenzovat, umožní ministerstvu zdravotnictví vydat potřebnou kompenzační vyhlášku. Podobně už upravilo hrazení zdravotní péče kvůli epidemii covidu-19 v loňském roce.

Úhrady ze zdravotního pojištění jsou buď formou pojišťovně vykázaných výkonů, měsíčních plateb nebo měsíčních záloh podle péče vykázané v posledním uzavřeném roce, případně navýšené úhradovou vyhláškou. Například nemocnice tak loni dostávaly zálohy vypočítané podle roku 2018. Kompenzační vyhláška jim pak stanovila, že aby je nemusely vracet, musí dosáhnout 79 a 83 procent tehdejšího objemu péče.

Od konce roku musely nemocnice opět přerušit péči o pacienty, kterou lze odložit. "V segmentu akutní lůžkové péče i přes vysokou obsazenost nemocnic dochází začátkem roku 2021 k poklesu výkonnosti cca o 20 procent, a to z důvodu odkládání operativy a elektivní péče a nedostatku personálu, který je v karanténě nebo na ošetřovném," uvádí důvodová zpráva k návrhu zákona. Tento pokles znamená příjmy nižší zhruba o 3,2 miliardy korun.

Problémy mají tak i lázně nebo zařízení následné péče, protože k nim nesměřují na doléčení a rehabilitaci pacienti po operacích. Loňské omezení nemocniční péče se negativně projevilo také v řadě ambulantních segmentů, od fyzioterapie až po některé specializované lékaře. Vliv měl i strach některých pacientů chodit do ordinací lékařů. Většina nákladů zdravotnických zařízení je přitom fixních, v průměru 60 procent, někde až 90 procent, jsou personální.

Vyhláška by měla upravit také úhrady pro segmenty mimonemocniční péče, například zdravotnické záchranné služby, laboratoří nebo ordinací, aby bylo možné zdravotníky za dobu epidemie odměnit. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v pondělí po jednání vlády řekl, že jejich výše by měla být stejná jako kolegů v nemocnicích, pro zdravotníky až 75.000 korun a nezdravotníky 30.000 korun podle počtu odpracovaných hodin.

Peníze na odměny pro státní nemocnice půjdou z rozpočtu ministerstva, pro krajské, obecní a další nemocnice akutní péče se budou vyplácet z dotačního programu. Vláda na ně vyčlenila celkem 12 miliard korun, zhruba stejná částka půjde právě z veřejného zdravotního pojištění.

Za loňský březen až květen zdravotníci v nemocnicích obdrželi taktéž navíc 75.000 korun hrubého, ostatním pracovníkům náležela odměna 30.000 korun. Celkem vláda tehdy schválila 11,5 miliardy korun, peníze většina dostala k říjnové výplatě. Teď by jim měly přijít v květnové.