Stanjura: Nedostatek plynu na zimu nehrozí, zásobníky jsou plné z 95 procent

K dobrým zprávám podle Stanjury napomáhá i současné dobré počasí, které snižuje spotřebu plynu v celé Evropě. Ministr také uvedl, že válka na Ukrajině i odvetné sankce vůči Rusku a Bělorusku mají dopad na stav evropských ekonomik i stav jejich veřejných financí. Zdůraznil, že téměř všechny rozpočty členských zemí jsou pod tlakem na výdaje vyvolané vysokými cenami energií i vysokou inflací. Dodal však, že Česko už není mezi členskými státy s nejvyšší inflaci, a očekává, že bude patřit mezi první země, kde bude inflace klesat.

Vláda v návrhu rozpočtu předpokládá, že průměrný růst spotřebitelských cen v příštím roce zpomalí proti letošku zhruba na polovinu. Průměrná inflace by měla klesnout z letošních 16,2 procenta na 8,8 procenta. Reálný růst ekonomiky má zpomalit z 2,2 na 1,1 procenta. Návrh rozpočtu počítá s příjmy 1,928 bilionu korun a s výdaji 2,223 bilionu korun.

Rozpočet počítá i s příjmy z daně z neočekávaných zisků, která ale ještě není schválená. Sněmovna by ji měla schvalovat příští pátek. Vláda podle Stanjury předpokládá, že příslušný zákon Parlament stihne schválit ještě před schvalováním rozpočtu ve třetím čtení. Sněmovna by ho měla schvalovat na konci listopadu.

Stanjura uvedl, že průměrný důchod nyní činí 18.350 korun, příští rok vzroste na 19.500 korun a o rok později dosáhne podle nynějších předpokladů 20.265 korun.

Výdaje na investice by měly činit podle Stanjury asi 203 miliard korun. Ze státního rozpočtu půjde o 127 miliard Kč, dosud nejvyšší částku, a z evropských zdrojů o 76 miliard korun. Poměr národních a evropských peněz se podle ministra v porovnání s předchozími léty obrací. "Podařilo se zachovat investiční aktivitu státu," řekl. Zdůraznil, že vláda dává do rozpočtu pouze takové investice, které jsou realizovatelné.

Témata:  zemní plyn,  energetická krize,  Zbyněk Stanjura