Padl rekord v rychlosti bohatnutí. A proč Evropa nemá své „Amazony“?

Pamětníci mohou zavzpomínat na duben 1995, kdy Bezos prostřednictvím Amazonu prodal první knihu. Představme si, že by už tehdy existoval státní fond na podporu startupů. Kdokoli by zaklepal na jeho dveře s tím, že chce grant na rozvoj „moderních metod prodeje knih“, skončil by nejspíše na policii nebo v blázinci. Vždyť třeba ještě roku 1998 Paul Krugman, laureát Nobelovy ceny za ekonomii, prohlašoval, že dopad internetu na ekonomiku nakonec nebude větší než dopad obyčejného faxu (pamětníci si možná vzpomenou, co to bylo).

Přitom komise různých státních fondů, včetně těch na podporu startupů, jsou složeny právě z takových „Krugmanů“. Tedy z lidí jistě vzdělaných, ale často – a mnohdy právě proto – bez dostatečné dávky iracionality. Pan Bezos promine, ale kdo v půli 90. let začal prodávat knihy přes web, musel prostě být iracionální. Tak zhruba 99 procent iracionálních lidí končívá v bankrotu („český Amazon“, Vltava.cz, skončil v insolvenci v roce 2009, s mnohamilionovými ztrátami), nebo v onom blázinci, zbytek, jedno procento, uspívá. A z těch se stávají vizionáři.

Potíž je v tom, že žádná komise světa rozdělující veřejné peníze nemůže být z povahy věci iracionální. Daňový poplatník nestrpí, aby jeho peníze rozdělovali převážně bankrotáři či blázni. Takže jsou komise plné „Krugmanů“. Takoví lidé ale z povahy věci jen těžko přidělí veřejné peníze obdobě toho, čím byl v roce 1995 Amazon. Přitom je to dnes neuvěřitelný stroj na peníze. Potenciál v něm spatřuje značná část společnosti, pročež do něj investuje.

Žádná státní komise takovou mašinu na peníze nikdy nesestrojí. To umí jedině trh. Trh, který není přeregulovaný. Pohádkové Bezosovo bohatnutí je varováním Evropské unii, neboť ona žádné Amazony ani náhodou nemá. Zbývá ji tak americké technologické giganty alespoň pokutovat a mít drobky z obrovského bohatství, jež generují. Z pokut, jakkoli tučných, ale noví Bezosové nepovstanou.      

Témata:  Amazon,  Jeff Bezos,  EU