Noc na neděli bude o hodinu kratší, začíná letní čas. Už příští rok ale může být zrušen

Původně byl letní čas ve světě zaváděn začátkem 20. století kvůli úsporám energie. Ty jsou ale nyní podle expertů už zanedbatelné a převažují negativní důsledky změn času na lidské zdraví. Například bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová loni ČTK řekla, že hodinový posun při přechodu na letní čas a zpět způsobuje problémy s psychickou i fyzickou výkonností. Podle iniciativy Vize 0, která se zabývá opatřeními na snižování dopravních nehod, má změna času negativní dopad i na silniční provoz. Kvůli únavě a nedostatečnému spánku řidičů může během dvou týdnů po změně času stoupnout počet smrtelných nehod až o šest procent, sdělil ČTK s odkazem na analýzy nehodovosti Roman Budský z Platformy VIZE 0.

"Řidiči mohou mít problém s vnímáním a vyhodnocováním potenciálně nebezpečných situací a také jejich reakce nemusí být dostatečně rychlé. Skokové zkrácení doby spánku o jednu hodinu narušuje jeho kvalitu, což s sebou následně nese problémy s nedostatečnou mírou pozornosti za volantem," uvedl Budský.

Pro zrušení změny času je podle loňského průzkumu agentury STEM/MARK až 70 procent obyvatel Česka.

Poslanci Evropského parlamentu loni v březnu podpořili plán na zrušení povinného střídání standardního a letního času v roce 2021. Chtějí ale, aby členské státy EU svůj postup koordinovaly, aby se předešlo případnému narušení fungování jednotného trhu. Návrh příslušné směrnice počítá s tím, že jednotlivé země si samy určí, zda zachovají nastálo standardní, či letní čas. Členské státy unie mají do letošního dubna informovat Evropskou komisi, jakou variantu chtějí. Iniciativu, jejímž cílem bylo zrušení střídání času, spustila v roce 2017 skupina europoslanců v čele s tehdejším českým europoslancem Pavlem Svobodou (KDU-ČSL).

Témata:  Změna času