Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Maláčová navrhuje snížení platů ústavních činitelů

Jana Maláčová
Jana Maláčová
Foto: Facebook

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje snížit platy ústavních činitelů na čtyřnásobek minimální mzdy.

Poslancům by se plat snížil asi o 22.000, uvedla dnes na twitteru.

Navrhuji snížení platů úst.činitelů na 4násobek min.mzdy. A minimálka by se měla valorizovat automaticky dle vývoje mezd. Poslancům by se tak plat snížil o cca 22 000. Doufám, že ANO a Piráti to podpoří, zmrazení je pouze ústupová varianta. Návrh jsme vyslali k připomínkám.

— Jana Maláčová (@JMalacova) August 17, 2020

Minimální mzda by se pak podle ní měla automaticky valorizovat podle vývoje mezd. V květnu Maláčová hovořila o tom, že vládní ČSSD navrhne, aby platová základna ministrů, poslanců či senátorů dosahovala maximálně pětinásobku minimální mzdy. Od ledna činí minimální mzda 14.600 korun. Pracuje za ni asi 150.000 lidí.

"Navrhuji snížení platů ústavních činitelů na čtyřnásobek minimální mzdy. A minimálka by se měla valorizovat automaticky dle vývoje mezd. Poslancům by se tak plat snížil o cca 22.000. Doufám, že ANO a Piráti to podpoří, zmrazení je pouze ústupová varianta. Návrh jsme vyslali k připomínkám," uvedla Maláčová.

Piráti minulý týden uvedli, že chtějí zmrazit platy poslanců, senátorů a dalších ústavních činitelů pro příští rok. Navrhnou, aby Sněmovna zákon projednala zkráceně jen v prvním čtení. Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše by návrh státu ušetřil více než půl miliardy korun. Společně s poslanci z dalších stran také připravují legislativu, jež by vázala růst platů politiků na celkový vývoj ekonomiky, nikoliv na průměrnou mzdu v nepodnikatelské sféře.

ČSSD už v květnu uvedla, že navrhne v souvislosti s očekávaným hospodářským poklesem snížení platů ministrů, poslanců a senátorů. Platová základna podle tehdejšího návrhu sociální demokracie měla dosahovat maximálně pětinásobku minimální mzdy. Někteří zástupci opozice to považovali za populistický návrh, jiní se podivovali, proč ČSSD dříve nehlasovala pro jejich starší návrhy na úpravy v odměňování politiků.

Předseda KSČM Vojtěch Filip v květnu v reakci uvedl, že také jeho strana prosazuje navázání platů ústavních činitelů na průměrný plat v ekonomice. Šéf hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura si tehdy stěžoval, že poslanci dalších stran ve Sněmovně zamítli jeho návrh na zmrazení platu politiků od roku 2021. Předseda hnutí Starostové a nezávislí (STAN) Vít Rakušan kritizoval, že by o platech poslanců přes minimální mzdu rozhodovala vláda, kterou mají zákonodárci kontrolovat.

Základní měsíční plat prezidenta letos činí 302.700 korun hrubého, předsedové obou parlamentních komor a premiér si měsíčně přijdou na 243.800 korun, místopředsedové vlády na 209.400 korun. Místopředsedové parlamentních komor berou stejně jako ministři 173.200 korun měsíčně, šéfové parlamentních výborů, komisí a delegací 127.800 korun. Základní měsíční plat poslance a senátora činí 90.800 korun. Platy vzrostly od ledna vrcholným politikům zhruba o desetinu. Spolu s platy stouply politikům i měsíční náhrady.

Témata:  Jana Maláčová platy / mzdy

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

16. dubna 2024 17:29

Bezpečnostní problémy společnosti Boeing přetrvávají. Akcie od začátku roku ztratily třetinu své hodnoty

Společnost Boeing (BA), největší světový výrobce letecké techniky, je opět pod drobnohledem veřejnosti kvůli nedávnému incidentu, kdy se za letu oddělil kryt motoru, což vedlo k nouzovému přistání. Tento incident se přidává k řadě bezpečnostních problémů, kterým společnost čelí, včetně lednového incidentu s oddělením dveří, k němuž došlo jen několik dní před vypršením dohody s ministerstvem spravedlnosti. Pokud úřady zjistí porušení dohody, může Boeing čelit znovuotevření smrtelných případů z let 2018 a 2019.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy