Maláčová navrhuje kvůli epidemii krizové ošetřovné a příspěvek v karanténě

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje zavedení krizového ošetřovného ve výši 80 procent základu výdělku a obnovení příspěvku pro lidi v izolaci a karanténě. Informovala o tom na twitteru. Podle šéfky resortu práce vláda návrhy v pátek schválí. K tomu, aby změny začaly platit, musí je po vládě přijmout ještě Sněmovna i Senát a podepsat prezident.

Jana Maláčová
reklama

"Návrhy na krizové ošetřovné a Izolačku zítra (v pátek) na vládě schválíme. Budou platit zpětně od 1. listopadu s parametry jako na jaře," uvedla ministryně.

S novelou na zavedení vyššího ošetřovného na delší dobu pro případ uzavírání škol přišla už krátce před volbami. Kabinet a bývalá Sněmovna měly na přijetí a projednání týden, kvůli stanoveným lhůtám nebylo možné normu stihnout schválit. Premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci dnes řekl, že vláda návrhy s ošetřovným a příspěvkem pošle urychleně do Sněmovny. "Doufejme, že to Sněmovna extrémně rychle schválí," uvedl předseda vlády v demisi. Maláčová zmínila, že je ve spojení s budoucím ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), aby se návrhy zákonů projednaly v dolní komoře v legislativní nouzi.

Podle zářijové verze novely se mělo pobírání ošetřovného při nařízeném uzavření tříd či škol prodloužit z devíti dnů na celou dobu karantény. Dávka z nemocenského pojištění se měla zvednout ze 60 na 80 procent redukovaného základu výdělku. Denní částka by nesměla být nižší než 400 korun. Ošetřovné by se neposkytovalo za dny prázdnin či ředitelského volna. Krizové ošetřovné by pobírali i lidé, kteří by se starali po případném nařízeném uzavření stacionářů a dalších sociálních služeb o handicapované blízké. Na peníze by měli mít nárok i takzvaní dohodáři. Podobná pravidla platila už v minulém a předminulém školním roce. Maláčová krizové ošetřovné v září navrhovala do konce prvního školního pololetí.

Příspěvek k náhradě mzdy pro lidi v izolaci a karanténě, který Maláčová nazývá "izolačkou", se vyplácel od března do konce června. K náhradě 60 procent redukovaného příjmu se platilo až 370 korun na den. Celkem s tímto bonusem ale lidé nesměli pobírat víc než 90 procent svého průměrného výdělku. Peníze v prvních 14 dnech posílá zaměstnavatel. Výdaje na příspěvek si pak odečítal ze sociálních odvodů.

Pokud bude podle ministryně potřeba, je možné rychle spustit i vyplácení příspěvků na mzdy z programu Antivirus. Pro vybrané obory to požadují zaměstnavatelé.

Z programu Antivirus se poskytují firmám nyní jen příspěvky na náhrady mezd pro lidi v karanténě. Tato podpora označovaná písmenem A představuje 80 procent vyplacené náhrady mzdy do 39.000 korun. Příspěvek A+ pokrýval dřív celé mzdy s odvody do 50.000 korun v provozech, jimž vláda nařídila kvůli epidemii zavřít. Příspěvek B dorovnával při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin 60 procent náhrady mzdy do 29.000 korun.

Na obnovení příspěvku B pro automobilový průmysl kvůli omezení výroby po výpadku dodávek se v polovině října shodla tripartita. Vláda o podpoře ale pak nerozhodla. Na tiskové konferenci po dnešním zasedání kabinetu o případném spuštění Antiviru pro další obory ministři nemluvili.

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky