Chystá se druhá část chytré karantény. Do kdy budeme nosit roušky?

Od 25. května povolí návštěvy v nemocnicích, domovech pro seniory i v léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN). Lidé by v polovině června mohli odložit roušky při pobytu venku. Restrikce kvůli covidu-19 tvrdě dopadají na domácí ekonomiku, což potvrdily i březnové údaje statistiků o kondici tuzemského průmyslu, stavebnictví a zahraničního obchodu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes připustil, že vláda by mohla požádat o týdenní prodloužení nouzového stavu, pokud by Sněmovna nestihla včas projednat zákon rozšiřující pravomoci ministerstva zdravotnictví při koronavirové epidemii. Nouzový stav končí 17. května, kabinet s řadou opatření počítá nejméně do 25. května.

Vládní koronavirová opatření dál zaměstnávají i Ústavní soud. Jedenáctka senátorů za STAN napadla vládní opatření, které se týká přeshraničních pracovníků. Pokládají jej za diskriminační. Část senátorů opozičních stran posílá ÚS zase stížnost na zákony o nájemném. Senátoři chtějí, aby vláda pomoc neřešila podle nich protiústavně na úkor majitelů.

Projekt chytré karantény stát testoval od začátku dubna a plošně ho spustil 1. května. Babiš řekl, že do druhé fáze bude zapojená mobilní aplikace eRouška nebo sdílení polohy prostřednictvím Mapy.cz. Podílí se na ní společně hygienici, armáda či zdravotní ústavy, vznikne i velké call centrum. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se strategie změní z plošných opatření na lokální zásahy, klíčová bude rychlost.

Orientačně od poloviny června by lidé v Česku nemuseli při pobytu venku povinně nosit roušky či jinou ochranu dýchacích cest. Povinné by zůstaly v MHD, případně dalších uzavřených prostorech. Podmínkou je, že bude pokračovat příznivá epidemiologická situace, zdůraznil Vojtěch. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula uvedl, že rozvolnění pravidel při nošení roušek musí mít logiku a racionálně vycházet z dopadů, které bude mít na vývoj nemoci covid-19 postupné rušení restrikcí během května.

Nárůst nových případů nákazy koronavirem podle Prymuly v poslední době zaznamenávají velká města, kde jde o komunitní přenos, a některé lokality v pohraničí s Německem.

Stát počítá s tím, že testovat by se nově měli lidé i preventivně, například chroničtí pacienti a pracovníci lůžkových zařízení sociálních služeb, a to pomocí testu PCR z výtěru z nosohltanu. Denně to má být zhruba 4000 až 4500 testů těchto vytipovaných osob. Cílem je na podzim až 30.000 testů každý den.

Návštěvy v domovech pro seniory, nemocnicích či LDN budou znovu možné od 25. května. Za klienty a pacienty se tak jejich blízcí dostanou po 11 týdnech.

Ve středu přibylo v Česku 78 nových případů nákazy koronavirem, zhruba stejně jako v úterý. Laboratoře ale provedly přibližně o 1150 testů méně, a to 8287, poměr nově nakažených k počtu testovaných tak vzrostl na 0,94 procenta a byl nejvyšší za pět dní. Potvrzených případů nákazy se v zemi od vypuknutí epidemie blíží 8000. Vyléčila se už víc než polovina infikovaných, zemřelo 263 pacientů s covidem-19.

Dva případy nákazy se ve středu potvrdily v mladoboleslavském závodě automobilky Škoda Auto. Firma pracoviště obou zaměstnanců vydezinfikovala, stejně jako společné prostory. Pracoviště obou nakažených bylo vyklizeno, výroba byla poté při dodržování přísných hygienických pravidel obnovena.

Český statistický úřad dnes oznámil, že průmyslová výroba se v březnu, kdy epidemie v Česku vypukla, propadla zhruba o desetinu. Větší pokles statistici evidují naposledy v červenci 2009 za hospodářské krize. Výrazně se snížil přebytek zahraničního obchodu a pokles postihl také stavebnictví. Bez práce bylo v březnu nejvíc lidí za víc než dva roky.

Negativní dopady pociťují i další obory. Například hudební sektor se propadl z obratu 20 miliard korun na polovinu, další ztráty mohou nastat s prodlužováním vládních opatření. Problém má v tuto chvíli 20.000 profesionálních hudebníků, výroba hudebních nástrojů a techniky klesla o 50 procent a 250 hudebních klubů stojí na prahu ukončení činnosti.