Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Evropská města zavírají brány. Přijde úplný zákaz jen dieselů?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Evropská města se krok za krokem „zavírají“ před vozy, jejichž emise jsou nižší než Euro 5. Nejbližší budoucnost, tedy postupně od roku 2020, bude ještě více zaplněná dalšími omezeními. Zatím se jedná obvykle jen o vjezd do center města, ale postupně se očekává úplný zákaz nejdříve dieselů, následně v řadě míst dokonce i všech osobních, ale i užitkových automobilů se spalovacími agregáty. Důvod? Znečištění ovzduší především ve velkých městech je podle Světové zdravotnické organizace zodpovědné ročně za úmrtí 3 milionu lidí. Je tedy pochopitelné, že vlajku boje proti tomu zvedli především zástupci měst Evropy.

Celkem je v Evropě přes 220 měst (včetně místních omezení), která řeší své ekologické problémy i cestou zavádění nízkoemisních zón. „Je to zjevný trend, který bude nadále pokračovat, a s nímž je třeba počítat jak teď, tak především v blízké budoucnosti“, říká prezident ÚAMK JUDr. Oldřich Vaníček. „Motoristé budou muset volit nákup nového vozu i s ohledem na tyto skutečnosti. Na nás, autoklubu ÚAMK je, abychom motoristy s předstihem informovali o tomto vývoji, konkrétních krocích, v jednotlivých zemích i u nás.“      

První nízkoemisní zóny zavedlo v 90. letech Švédsko. Konkrétně šlo o města Stockholm a Göteborg (asi zcela první město v roce 1996). Největší rozmach tohoto řešení zažívá Německo. Zákon, který zavedení „umweltzone“ povolil, vešel v této zemi v platnost 1. 3. 2007, a tak od roku 2008 začalo jejich zavádění. V současnosti se odhaduje, že se to týká zhruba 70 měst, přičemž jde i o 19 územních celků, z nichž zřejmě největším je Porúří s 850 kilometry čtverečními. Za nedodržení tohoto pravidla, tedy vjezd do center měst bez emisní známky, hrozí pokuta. Pro příklad dodejme, že nejnižší ze tří možných známek – červenou, mají obvykle vozidla roku výroby 1997 a splňující normu Euro 2. Následuje známka žlutá a nejvyšší je zelená.

Posledním a zcela nedávným krokem je rozhodnutí německého federálního soudu potvrzující právo měst zcela zakázat vjezd vozidel s dieselovými motory (vyjma těch splňujících nejvyšší normu Euro 6). 

Proč tak tvrdý postup? Důvodem je zdraví lidí, vždyť Evropská komise od roku 2010 eviduje 17 členských států, které překračují povolené limity znečištění ovzduší. Přičemž řízení pro porušení práva bylo zahájeno proti Velké Británii, Portugalsku, Itálii, Španělsku i Francii a Německu. V následujícím období pak dané země mohou očekávat finanční sankce za neplnění norem ohledně ochrany ovzduší.

Tlak na rychlé a zásadní řešení tak míří od občanů, zástupců měst a aglomerací, až po orgány EU. A v jistém smyslu nejjednodušší cestou, jak dosáhnout nápravy, je zavedení v té nebo jiné podobě emisní zóny pro centra měst. Tak v současnosti podle odborníků ÚAMK postupuje zhruba 220 města a oblastí v Evropě.

Tento krok se v řadě míst chystají využít i samosprávy českých měst. V roce 2009 byl představen návrh zákona ministerstva životního prostředí o ovzduší, který takové řešení předpokládal. V září 2011 byl zákon schválen, v roce 2013 bylo schváleno nařízení vlády o podmínkách zřizování nízkoemisních zón ve městech. Například jako první avizovaly připravenost využít zákona lázně Klimkovice u Ostravy. Samozřejmě nejde jen o vyhlášení nízkoemisné zóny, tedy zamezení vjezdu automobilů splňujících jen Euro 2 (zhruba do roku výroby 1997) až Euro 4. Vyhlášení totiž doprovází celá řada nutných opatření, od zajištění náhradních tras pro starší automobily, kterým bude do centra odepřen vjezd (pokud nejsou v majetku v centru trvale žijících občanů). Dále je nutné nové značení, případně některé další změny, nezbytnost zajistit vydávání emisních známek tří stupňů atd. Nemluvě o administrativních požadavcích a potřebné informační kampani. O zavedení zóny budou podle všeho usilovat kromě zmiňovaných lázní také Karlovy Vary, Praha a další města.

V Evropě už je tento krok běžnou záležitostí. Počítat s ní musí i čeští motoristé, které do daným měst nebo oblastí vyrážejí. Proto přinášíme podrobný přehled míst, kterých se to již dnes týká.

BelgieKde: Antverpy a Brusel.  Co: Nízkoemisní zóna.Kdo: Všechna vozidla. Kdy: Každý den, nepřetržitě.

DánskoKde: Kodaň Frederiksberg, Aalborg, Aarhus a Odense. Co: Ekologické zóny (Miljøzonemærke undtaget) Kdo: Netýká se dieselů s objemem větším než 3,5 t pro přepravu cestujících.

FrancieKde: Paříž, Lyon, Lille, Grenoble, Strassburg.Co: Nízkoemisní zóna v Paříži, v ostatních městech jsou omezení platná v případě vyhlášení zhoršených emisních podmínek.Kdo: Všechna vozidla. Kdy: V Paříži pondělí až pátek od 8 do 20 h. 

ŘeckoKde: Atény.  Co: Nízkoemisní zóna.Kdo: Pouze vozy s řeckou registrací. Vozy z půjčoven m\jí výjimku v prvních 40 dnech používání. Jak: Uvnitř okruhu "Daktylios" mohou v sudé a liché dny jen vozidla se sudým nebo naopak lichým koncovým číslem. Toto se obvykle vztahuje na všechny měsíce s výjimkou letních.

ItálieKde: Řím, Bologna, Miláno, Palermo a více než 100 městech, kde platí regionální nebo místní regulace.Co: Městské poplatky, nízkoemisní a zakázané zóny (Zona a traffico limitato).  Kdo: Všechna nerezidentská vozidla. Hoteliéři mohou vydávat dočasná povolení svým hostům

MaltaKde: Valletta.  Co: Mýto.  Kdo: Pouze domácí vozy, auta se zahraničními poznávacími značkami jsou osvobozeny od mýtného. Na pronajatá auta s maltskou značkou se však vztahuje platební povinnost. Kdy: Pondělí až pátek 8 - 18 h. Bezplatný vjezd je od 14 h., stejně jako o víkendech a svátcích.

NěmeckoKde: Zhruba 70 měst a oblastí.Co: Nízkoemisní zóny.Kdo: Platí pro všechna vozidla, vjezd podle jednotlivých zón měst podle emisní plakety.Jak: Emisní plaketu po předložení velkého technického průkazu lze získat i na velkých STK v ČR. Poplatek.

NizozemskoKde: Amsterdam, Rotterdam, Utrecht, dále Arnhem, Breda, Delft, Haag, Eindhoven, Leiden, Maastricht, Rijswijk, Hertogenbosch a Tilburg. Co: Ekologické a zelené zóny. Kdo: Podle jednotlivých měst – kamiony, vozy N1, osobní automobily s dieselovým motorem, od 1. 1 2018 také mopedy.

NorskoKde: Bærum, Bergen, Bodø, Forde, Grenland, Harstad, Haugesund, Kristiansand, Namsos, Nord-Jæren, Oslo a Trondheim  Co: Mýto, nízkoemisní zóna.Kdy: Každý den, poplatek se mění v závislosti na denní době. 

RakouskoKde: Vídeň a některé východní části Dolního Rakouska.  Co: Dopravní omezení pro nákladní a motorová vozidla kategorie N1, platná pro vozidla s emisními třídami Euro 0 až 3. V Burgenlandu, Horním Rakousku, Štýrsku a Tyrolsku existují omezení pro nákladní automobily.  Jak: Plakety, získané na základě předložení osvědčení o registraci, jsou k dispozici pouze v Rakousku. Udělují: stanice pro kontrolu vozidel, základny ÖAMTC. 

PortugalskoKde: Lisabon.  Co: Nízkoemisné zóna (Zona de Emissões Reduzidas). Kdo: Všechna vozidla. Zóna 1 (osa Avenida da Liberdade Baixa), Euro 3. Zóna 2 (Av Ceutu, osa Norte-Sul, Av Forcas Armadas, Av EUA, Av General Spinola a Av Infante D. Henrique) Euro 2. Kdy: Ve všední dny od 7 do 21 h.

ŠvédskoKde: Göteborg a Stockholm, dále Helsingborg, Lund, Malmö, Mölndal, Umeå a Uppsala.  Co: Ekologické zóny (Miljözon)  Kdo: Všechna vozidla. Výjimka, autobusy a nákladní automobily nad 3,5 t s dieselem služby, přeprava osob atd.

ŠpanělskoKde: Madrid, Barcelona. Co: Omezení vjezdu do centra, nízkoemisní zóna. Kdy: Omezení platná v případě vyhlášení zhoršených emisních podmínek.Kdo: Všechny osobní automobily.

Velká BritánieKde: Londýn. Co: Mýto, nízkoemisní zóna.  Kdo: Všechna motorová vozidla s výjimkou jednostopých motocyklů (včetně přívěsů) a mopedů. Kdy: Mýto, pondělí až pátek 7 - 18 h. Bezplatné jsou víkendy, svátky a období od 25. prosince do 1. ledna. Nízkoemisní zóna každý den, nepřetržitě.

Témata:  auta ÚAMK

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

18. dubna 2024 12:55

Koupil jsem si prodlouženou záruku, nebo je to pojištění?

Spotřebitelé se dnes mohou velmi často setkat s nabídkou prodloužené záruky na zboží, které kupují. Někdy bývá tato smluvní záruka nabízena automaticky, jindy je za příplatek. Nemálo spotřebitelů si tak prodlouženou záruku přikoupí, zejména na spotřební elektroniku, která bývá na poruchy náchylná. Někteří z nich však mohou být posléze nepříjemně překvapeni, když jim s reklamací nevyhoví, buď kvůli podmínkám smluvní záruky, nebo protože se vlastně vůbec nejedná o záruku, ale o pojištění. Na co by si měl spotřebitel pozor, než si za takovou nadstandardní službu připlatí?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy