Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Miloš Zeman vyhrál první kolo prezidentských voleb, utká se s Drahošem

Miloš Zeman
Miloš Zeman
Foto: Mikuláš Křepelka, EuroZprávy.cz

Novým českým prezidentem bude Miloš Zeman nebo bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Rozhodli o tom voliči, kteří v prvním kole prezidentské volby zvolili Zemana z 38,6 procenty a Drahoše s 26,6 procenta.

Kandidáti Pavel Fischer, Michal Horáček a Marek Hilšer dostali v prvním volebním kole zhruba po deseti procentech hlasů. Mirek Topolánek obdržel přes čtyři procenta hlasů, Jiří Hynek získal více než procento hlasů a Vratislav Kulhánek a Petr Hannig půl procenta.

Zeman se stal vítězem voleb ve všech krajích kromě Prahy. Zde zvítězil Drahoš. Mezi Čechy v zahraničí zvítězil Drahoš, druhý byl Fischer, třetí Hilšer a čtvrtý Horáček. Zeman byl až pátý. Celková účast ve volbách byla 61,9 procenta.

Překvapením byl podle některých odborníků Marek Hilšer. "Přece jen byl kandidátem nejmladším, člověkem, který svou kampaň dělal na koleni, Do poslední chvíle to vypadalo, že se možná do prezidentské volby ani nedostane, protože nebude mít dostatek podpory a podpisů. Ukázalo se, že nejenže den ode dne rostl a ke konci dokázal opravdu vystupovat prezidentsky, ale že je tu velká část veřejnosti, která by si dokázala představit jako mladého prezidenta," uvedl pro EuroZprávy.cz politolog Jan Kubáček.

Podle něj se ukazuje, že se Miloši Zemanovi podařilo vytvořit armádu podporovatelů a voličů, ale za cenu toho, že řada váhajících voličů mu odešla. Je tak prý v situaci, kdy musí ve vzájemných debatách a vzájemném srovnání prokázat, že profesor Drahoš neumí ustát tlak a zátěž, že projeví chybu a neznalost.

Před pěti lety Karlu Schwarzenbergovi prezidentskou volbu prohrálo to, jak se vymezil vůči Edvardu Benešovi. A o to stejné se teď bude hrát v příštích 14 dnech. Jednak o to, jestli Miloš Zeman změní svůj styl, aby dokázal případně někoho z váhavých oslovit, a zároveň jestli se Jiří Drahoš dopustí nějaké chyby.

Velkou roli hrály ve volbách i i peníze. Například u Jiřího Drahoše byly naprosto zásadní. Michalu Horáčkovi některé věci usnadnily a některé věci doplnily. Ukázalo se ale, že část voličů už neosloví a že se dostal ke svému stropu. Drahošovi ale zajistily fungování a viditelnost v kampani.

"Spíše se tedy ukazuje, že někomu peníze dokázaly pomoci, ale že nebyly všespásné. Příběh Marka Hilšera je důkazem, že peníze jsou dobrým sluhou, ale špatným pánem. A že se kampaň dá zvládnout i bez nich, když máte opravdu šikovné podporovatele a šikovný tým. Ale i zcela bez nich je to těžké. Na druhou stranu – tam, kde chyběl náboj a charisma kandidáta, tam to peníze samy o sobě také nedokázaly zvládnout.," dodal politolog.

Samotný průběh prvního kola voleb byl bez problémů. Výjimkou byl čin ukrajinské přívrženkyně hnutí Femen, která v pátek ve volební místnosti v Praze přiběhla polonahá s hanlivým nápisem na těle k Zemanovi. Druhé kolo se odehraje v pátek a v sobotu 26. a 27. ledna.

Témata:  Miloš Zeman prezidentské volby 2018 Jiří Drahoš

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

18. dubna 2024 12:55

Koupil jsem si prodlouženou záruku, nebo je to pojištění?

Spotřebitelé se dnes mohou velmi často setkat s nabídkou prodloužené záruky na zboží, které kupují. Někdy bývá tato smluvní záruka nabízena automaticky, jindy je za příplatek. Nemálo spotřebitelů si tak prodlouženou záruku přikoupí, zejména na spotřební elektroniku, která bývá na poruchy náchylná. Někteří z nich však mohou být posléze nepříjemně překvapeni, když jim s reklamací nevyhoví, buď kvůli podmínkám smluvní záruky, nebo protože se vlastně vůbec nejedná o záruku, ale o pojištění. Na co by si měl spotřebitel pozor, než si za takovou nadstandardní službu připlatí?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy