K poskytování služeb, cílení reklam a analýze návštěvnosti využíváme soubory cookie. Používáním webu s tímto vyjadřujete souhlas. Další informace

Pravá uprchlická krize ještě nezačala. To nejhorší Evropu teprve čeká

V roce 2015 zažila Evropa nejhorší migrační krizi od dob druhé světové války, k pobřežním státům kontinentu dorazil více než milion uprchlíků. Lidé utíkali před válkou v Sýrii, Iráku nebo Afghánistánu, své domovy ale opouštěli i kvůli chudobě, suchu a nepříznivým podnebním podmínkám.

Diskuse: 3

Evropa zachraňuje uprchlíky
reklama
Jiří Kajínek má nový džob? Tomu se ani nechce věřit! - anotační obrázek
Jiří Kajínek má nový džob? Tomu se ani nechce věřit!

Všichni se do Evropy nevejdou, bylo jasné už od začátku, přesto principy humanity musí být dodržovány, zní od začátku z Bruselu. Kvůli tomu vznikly fondy, do kterých se dávaly miliardy eur s nadějí, že peníze udrží uprchlíky mimo evropské břehy, ale zároveň jim zajistí důstojný život. S tím se však EU v případě Libye pořádně zmýlila, migrantů se do Evropy skutečně dostalo méně, ti uvěznění na březích severní Afriky jsou na tom však mnohem hůře.

I přestože letos do Evropy dorazilo mnohem méně migrantů, Evropské státy stále bojují s tím, jak se postarat o ty, co dorazili již před dvěma lety. To původně zapůsobilo vznik uprchlických kvót, které se však letos ukázaly být jako naprosto neúčinné. Nejenže státy střední a východní Evropy kvóty odmítají, ale ani západní Evropa si nepřerozdělila požadovaný počet azylantů, jak měla původně v plánu.

Kvóty nakonec nečekalo ani prodloužení, i když Evropský soud v září jasně odmítl požadavky České republiky, Maďarska, Slovenska a Polska na jejich zrušení. Němečtí političtí lídři doporučili bývalým zemím Sovětského bloku, aby rozhodnutí soudu přijaly a pustily k sobě uprchlíky, jinak je čekají sankce. Slovensko nakonec částečně ustoupilo, za to Maďarsko se za svým rozhodnutím postavilo ještě s větším odhodláním.

Maďarský premiér Viktor Orbán patří k nejvýraznějším politikům, kteří se staví proti uprchlické vlně. Dlouhodobě tvrdí, že kvóty porušují suverenitu jeho země a způsobí ztrátu národní identity. Kritikové ho vidí hlavně jako populistu, ve svém snažení však není sám. Zahraniční média si podobné rétoriky všímají i u českého prezidenta Miloše Zemana, ten se nechal dokonce slyšet, že přijetím uprchlíků přijde země o ženskou krásu - kvůli muslimům se budou totiž muset zahalit od hlavy k patě.

Uprchlická krize letos naplno ukázala, kam až daleko se dostala evropská pravice. V Německu slavila po volbách Alternativa pro Německo, výrazně se pravice prosadila v Nizozemí, v Rakousku se pravicová strana dostala až do koaliční vlády, v České republice měla úspěch strana SPD Tomio Okamury, který hlásí nulovou toleranci nezákonné migrace. Během voleb v Itálii příští rok se také očekává velký úspěch pravicových stran.

Evropa si zatím nedokázala poradit s nynějšími uprchlíky, přitom vyhlídky do budoucna jsou mnohem temnější. Na začátku roku 2017 varoval prezident Evropského parlamentu Antonio Tajani před tím, že ta pravá uprchlická krize ještě nezačala. V následujícím desetiletí do Unie přijde dalších 30 milionů lidí, kteří se budou chtít schovat před nelítostnými klimatickými změnami.

To by byl pro kontinent naprostá katastrofa s ohlédnutím k tomu, že už nynější milion uprchlíků činí v některých zemích potíže se vzdělávacím, zdravotním a sociálním systémem. Letos se při tom do popředí dostala i vážná otázka evropské identity. Průzkum společnosti Pew totiž ukázal, že i kdyby se migrace zastavila, počet muslimů v Evropě vzroste do roku 2050 až trojnásobně.

Diskuze: Pravá uprchlická krize ještě nezačala. To nejhorší Evropu teprve čeká

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 3, poslední 07.01.2018 09:38 Vložte komentář

Zobrazeny poslední 3 komentáře. Vstupte do diskuze Vložte komentář

Související:

reklama

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Zobrazit: mobil | klasicky